LIDÉ JSOU NAŠE NEJVĚTŠÍ BOHATSTVÍ ISO 9001:2000   ISO 10006:2003

Otázky a odpovědi GS 2.2.02, GS 4.1.02, GS 4.2.01

Uvedené otázky jsou dotazy, které byly položeny účastníky jednotlivých seminářů pro žadatele anebo byly upraveny z těch, které nám jsou pokládány telefonicky, e-mailem nebo osobně.

Naše odpovědi na tyto otázky vycházejí z programových dokumentů, jednotlivých příruček a předpisů, kterými se při přípravě Vašich žádosti máte řídit. NVF, ani jeho jednotliví pracovníci, však zveřejněním těchto odpovědí a případnými individuálními konzultacemi, nepřebírají žádnou odpovědnost za přípravu Vašich žádostí, ani za jakékoli formulace, které v nich použijete.

Řada odpovědí je sice obecného charakteru a mohou být vodítkem i pro přípravu žádostí pro další grantová schémata, ale pro ujištění o jejich platnosti u konkrétní výzvy k předkládání žádostí doporučujeme vždy kontaktovat vyhlašovatele této výzvy.

Obecné otázky:

  1. Pokud projekt nebude vybrán k financování, dostane žadatel k nahlédnutí posudky od hodnotitelů a dozví se bodové hodnocení jednotlivých subkritérií, aby mohl projekt příště lépe připravit?
    Posudky od jednotlivých hodnotitelů ne. Ale v dopise o zamítnutí projektu bude uveden důvod a celkové bodové ohodnocení projektů. Ostatní podrobnosti (např. celkový komentář silných a slabých stránek projektu) budou poskytnuty dle kapacity a časových možností vyhlašovatele.
  2. Může výběrová komise zamíchat pořadím jednotlivých projektů tak, že neodpovídá průměrnému bodovému ohodnocení?
    Ano, např. i proto, aby vybrala jen jeden z duplicitních projektů, které by řešily stejnou záležitost.
  3. Je možné zahájit realizaci projektu později než bylo plánováno?
    Obecně je nutno zahájit projekt do 30 dnů od podpisu smlouvy o financování, pokud ve smlouvě nebude uvedeno jinak.
  4. Musí být žádost svázána pevně do jednoho svazku?
    Žádost ano, přílohy nemusí.
  5. Prohlášení o bezdlužnosti a doklad o právní subjektivitě musí být jen u žadatele a nikoliv u partnerů?
    Ano.
  6. Jak maximálně "starý" může být doklad o právní subjektivitě?
    Ne starší 3 měsíců.
  7. Musí být kopie požadované při předkládání žádosti ověřené?
    Ne. Požadujeme 1x originál nebo úředně ověřenou kopii a 2x kopii.
  8. Musí se přílohy předkládat i v elektronické podobě?
    Nemusí. Ty, které jsou součástí Benefitu, je nutné vyplnit a vytisknout a je možné je poté přiložit i v elektronické podobě k žádosti.
  9. Týkají se přílohy č.1 a 2 jen žadatele?
    Ano. Mimo prohlášení o partnerství se všechny přílohy týkají jen žadatele.
  10. Co s přílohami, které se žadatele netýkají?
    Ignorujte je.
  11. Musí se datum uvedené na přílohách shodovat s datem podání žádosti?
    Nemusí. Nesmí být pozdější než je den podání žádosti.
  12. Může se podpis na prohlášení o partnerství doplnit na tištěný formulář ručně a v el. podobě nevyplněný, když u partnera není jisté, kdy ho podepíše?
    Ano.
  13. Kdy nejpozději musí projekt skončit?
    Délka projektu je max. 24 měsíců od podpisu smlouvy o financování. Všechny projekty musí skončit nejpozději do 31.12. 2008.
  14. Je audit uznatelný výdaj?
    Nad hodnotu finanční podpory 3 miliony je audit povinný - je to uznatelný výdaj, který je možno vynaložit až po ukončení projektu.
  15. Je stanoven limit na cenu za audit?
    Ne. Cena musí být v místě a čase obvyklá.
  16. Jak si máme vybrat auditora?
    Je to zcela na vás. Musí mít příslušné oprávnění (u českého subjektu - být registrován u České komory auditorů).
  17. Mohou kontrolní orgány při kontrole projektu nahlížet do účetnictví dodavateli?
    Ano. Je třeba ošetřit ve smlouvě s dodavatelem. Platí nad 100 tis. Kč.
  18. Je stanoveno povolené procento změn v rozpočtu oproti původnímu projektu?
    Obecně 15% pohybu uvnitř jednotlivých kapitol rozpočtu (nebo při pohybu mezi kapitolami rozpočtu - 15% hodnoty menší z kapitol rozpočtu). Při větší míře je třeba žádat o souhlas poskytovatele podpory. Blíže bude toto upřesněno v Rozhodnutí o udělení dotace (event. ve smlouvě o financování).
  19. Jedním účetním obdobím se rozumí 1 kalendářní rok?
    Ano.
  20. Je nějaká povinnost pojištění?
    Není povinné, ale doporučujeme ho. Patří mezi uznatelné náklady.
  21. Jakým způsobem se budou předávat peníze partnerům?
    Žadatel bude muset s partnery uzavřít smlouvu, která bude řešit způsob vyúčtování prostředků. Budou moci být i poskytnuty zálohy.
  22. Jak se sestavuje rozpočet, když partner projektu je plátcem DPH?
    Náklady partnera bez DPH. DPH si partner uplatní sám.
  23. Jeden z partnerů není plátcem DPH, ostatní ano. Jak to napsat do rozpočtu?
    Připravit podklad, ve kterém budou jednotlivé položky "rozklíčovány" zvlášť pro partnera-plátce DPH. Na základě toho sestavit rozpočet v žádosti.
  24. "Vrácení" DPH partnera bude žádat partner či žadatel?
    Partner. Každý partner vyúčtovává DPH zvlášť u svého finančního úřadu.
  25. Jak postupovat, když se stanu plátcem DPH během projektu?
    Výše rozpočtu se nemění. Uznatelné výdaje se musí snížit o DPH.
  26. Může být mezi partnery dodavatelský vztah?
    V rámci projektu nemohou být partneři zároveň dodavateli.
  27. Mohou dva partneři provozovat společně jedno informační centrum?
    Ano. Je třeba přesné vymezení rolí mezi nimi.
  28. Může být veřejnoprávní médium partnerem?
    Ano.
  29. Jak je to s nájmem u partnera?
    a. Pokud partner poskytuje prostory nebo zařízení pro projekt, nemůže ho žadateli pronajímat. Může vyúčtovat skutečně vzniklé náklady (energie, amortizace...)
    b. Partner si může pro potřeby projektu pronajímat prostory nebo zařízení stejně jako žadatel.
  30. Jak se bude posuzovat udržitelnost nově vzniklých pracovních míst?
    U malých a středních podniků se vyžadují 2 roky, u velkých podniků 3 roky od jejich zřízení. Pro ostatní subjekty toto nebylo stanoveno. Bude to případně řešeno ve smlouvě o financování.
  31. Pokud žadatel zřídí pracovní místo v rámci realizace projektu v realizačním týmu a udrží jej i po skončení financování z veř. zdrojů, počítá se do kvantifik. ukazatele "počet vytvořených pracovních míst"?
    Ano, podmínkou je, že toto místo je obsazeno osobou z cílové skupiny a že vykonává činnosti nutné pro chod projektu. Do rozpočtu se to promítne do položky "osobní náklady" nikoliv "přímá podpora".
  32. Pokud jsou v projektu zahraniční experti, odpovídají jejich osobní náklady v místě a čase obvyklé zahraničním nebo tuzemským úrovním cen?
    a. Náklady na práci zahraničního experta by měly odpovídat úrovni cen v ČR za obdobné zahraniční experty.
    b. Cestovní náklady zahraničních expertů nesmí překročit "per diems", stanovených Evropskou komisí pro ČR (v současnosti 230 €/den, vč. ubytování).
  33. Musí úvazky jednotlivých členů realizačního týmu a osobní náklady odpovídat sobě navzájem?
    Ano. (To neplatí pouze pro dodavatele.)
  34. Je uznatelným výdajem cestovné pro dobrovolníky?
    Ano.
  35. 35. Vztahuje se veřejná podpora na žadatele, partnera nebo cílové skupiny projektu?
    Veřejná podpora se týká cílové skupiny, pokud se jedná o podnikající subjekt vstupující do konkurenčního prostředí.
  36. Při nákupu nehmotného majetku je limit 60 tis., ale náklady licence pro 10 počítačů celkem jsou nižší než pro každý zvlášť.
    Limit musí být dodržen, licence je nutno nakoupit jednotlivě. Je na úvaze žadatele nakoupit hromadnou licenci a jako uznatelný výdaj uplatnit odpisy z celkové ceny po dobu trvání projektu.
  37. Pokud lze najmout prostor pro seminář jen na celé období trvání projektu, nikoli na jednotlivé dny, kam psát zdůvodnění, finanční kalkulaci?
    Do metody realizace klíčové aktivity.
  38. Kdy se vyúčtují neplánované přímé výnosy projektu (zjištěné během realizace)?
    Nejpozději při závěrečném vyúčtování.
  39. Je odpuštění penále správou sociálního zabezpečení neziskové organizaci podporou "de minimis"?
    Nejedná se o podporu "de minimis". Veřejná podpora ve smyslu zákona se na NNO nevztahuje, pokud nevyvíjejí ekonomickou činnost v konkurenčním prostředí.
  40. Co jsou doprovodná opatření?
    Jedná se o např. přímou podporu (viz též kapitola 7 rozpočtu) účasti jednotlivců na aktivitách projektu z určitých znevýhodněných sociálních skupin s bariérami zapojení.
  41. Co je to obvyklá cena, obvyklá mzda?
    Cena nebo mzda obvykle vyplácená za obdobné zboží či služby nebo v obdobné pracovní pozici v daném regionu a čase. Pro objektivizaci ceny zboží nebo služeb lze doložit nabídkami více dodavatelů.
  42. U zadání zakázky v hodnotě 500 tis. Kč - 2 mil. Kč je nutné poptávku veřejně oznámit - jakou formou?
    Bude definováno v Příručce pro příjemce. Předběžně - bude nutné zveřejnit min. 20 dnů na oficiálních webových stránkách ESF v ČR www.esfcr.cz.
  43. Více obdobných zakázek zadaných jednomu dodavateli, vychází zákon o veřejných zakázkách ze součtové ceny?
    Ano, pokud bude zadáno více obdobných zakázek jednomu dodavateli, mohlo by se jednat o obcházení zákona o veřejných zakázkách.
  44. Jak počítat cenu zařízení a vybavení, když mají stejné kusy různé ceny?
    Průměrem.
  45. Všechno, co platí o nájmu, platí i pro podnájem?
    Ano.
  46. Limit 40 tis. Kč platí pro kalendářní rok?
    Ano. V jednom projektu (na maximální možnou dobu 24 měsíců) mohou být až 3 účetní období.
  47. Limit 40 tis. Kč pro drobné stavební úpravy platí pro jeden objekt?
    Ano. Např. pokud jsou v projektu 3 budovy, je limit 120 tis. Kč. Takové případy je třeba zřetelně popsat.
  48. Jak řešit situace, kdy se účetnictví zpracovává externě a nebo kdy má organizace svou vlastní účetní?
    Při externím zpracovávání účetnictví je nejlépe nechat si vystavit faktury za účetnictví týkající se projektu. Pokud má organizace svou vlastní účetní, počítá se u ní s přepočteným úvazkem, který odpovídá části pracovní doby strávené na účetnictví projektu.
  49. Jak u projektu, jehož výstupem je TV či rozhlasový pořad, vysílaný nadregionální stanicí či programem, vyloučit dopad mimo Prahu?
    Není nutné.
  50. Počítají se u školení náklady na cestovné a stravné účastníků do služeb nebo do přímé podpory (ale nebudu je vyplácet, zaplatím je za účastníky)?
    Při objednání hromadné přepravy či společného stravování se jedná o subdodávku, kterou zaúčtujeme do kapitoly 7 - přímá podpora.
  51. U externích pracovníků je nutné zařadit nákladové položky do "služby" nebo do "osobní náklady"?
    Na dohodu o provedení práce nebo o pracovní činnosti jako "osobní náklady", jinak jde o "nákup služeb".