Komponenta Kvalita lidských zdrojů

Vedoucí týmu: Ing. Věra Czesaná, CSc.

Kvalita lidských zdrojů je analyzována zejména na mezzoúrovni, tj.na úrovni jednotlivých odvětví, profesních, kvalifikačních a věkových skupin populace. Jsou vyhodnocovány výsledky mezinárodních šetření znalostí a dovedností dospělé populace a populace patnáctiletých žáků. Výsledky analýz na této úrovni jsou zasazeny jednak do makroekonomického kontextu, jednak jsou konfrontovány s výsledky šetření zaměřených na spokojenost zaměstnavatelů se znalostmi a dovednostmi absolventů škol, na přistup podniků k rozvoji lidských zdrojů, na bariéry, které ztěžují dospělým účast na dalším vzdělávání. V rámci komponenty je analyzována jak strana nabídky lidských zdrojů, tak i poptávky po nich a dále je zkoumána problematika jejich vzájemného sladění, možnosti přizpůsobování vzdělávacích programů požadavkům praxe. Pozornost je věnována také adaptabilitě pracovní síly a dostupnosti pracovní síly pro kvalifikačně a technologicky náročné činnosti.

Zaměření výzkumu

1. Vzdělávání je analyzováno na základě mezinárodně srovnatelných ukazatelů tak, aby bylo postiženo v celé jeho šíři, tj. jako celoživotní učení. Vedle účasti na počátečním vzdělávání, zejména terciárním vzdělávání je pozornost věnována také dalšímu vzdělávání. Zkoumána je účast zejména na neformálním vzdělávání, ve vazbě na dostupnost a spolehlivost dat také informální učení populace v produktivním věku. Míra účasti je analyzována ve vazbě na věk, pohlaví, úroveň počátečního vzdělávání, profesi. Pozornost je věnována také bariérám účasti na dalším vzdělávání, návratnosti investic do vzdělávání a internacionalizaci terciárního vzdělávání.
2. Výdaje na vzdělávání jsou analyzovány ve vazbě na jednotlivé úrovně vzdělávání v rozčlenění na veřejné a soukromé výdaje, je postižena vývojová tendence z hlediska běžně používaných ukazatelů a prostřednictvím podílu na HDP. Tento podílový ukazatel je vypočítán na základě dat vyjádřených v běžných cenách a v paritě kupní síly, jsou vyhodnoceny rozdíly v tendencích získaných na základě těchto dvou podílových ukazatelů. Výdaje na žáka/studenta jsou vyhodnoceny také ve vazbě na ukazatele monitorující úroveň funkční gramotnosti populace.
3. Znalosti a dovednosti populace jsou hodnoceny z hlediska potřeb znalostně založené ekonomiky. Analýza se zaměřuje na funkční a ICT gramotnost mládeže i dospělé populace, na vymezení silných a slabých stránek na základě mezinárodní komparace, na stanovení rozsahu zaostávání v jednotlivých oblastech. Jsou využity i výsledky šetření zaměstnavatelů o kvalitě přípravy absolventů jednotlivých stupňů vzdělávání pro praxi, jsou identifikovány rozhodující nedostatky.
4. Rozvoj lidských zdrojů v podnicích odráží důležitost, kterou podniky přikládají lidskému kapitálu ve srovnání s ostatními druhy kapitálu. Jsou analyzovány jak výdaje na vzdělávání, tak účast na vzdělávání ve vazbě na základní charakteristiky podniků (velikost, vlastnictví, odvětví, inovační typ) a účastníků vzdělávání (pracovní pozice, úroveň dosaženého vzdělání, věk, pohlaví). Pozornost je věnována jednotlivým prvkům systémového přístupu podniků k rozvoji svých zaměstnanců.
5. Poptávka po kvalifikacích je analyzována na základě struktury zaměstnanosti, pozornost je věnována zejména trendům v kvalifikačně náročných zaměstnáních. Jsou kombinována hlediska vzdělanostní, profesní, odvětvová. V závislosti na dostupnosti dat je analyzována i struktura nepokryté poptávky po kvalifikacích.
6. Kvalita a flexibilita lidských zdrojů v regionech ČR je zkoumána na úrovni jednotlivých krajů, jsou postiženy základní rozdíly a identifikovány faktory, které tyto rozdíly ovlivňují. Pozornost je zaměřena zejména na komparaci vzdělanostní struktury a vzdělanostní mobility populace, účasti na počátečním terciárním vzdělávání a na dalším vzdělávání. Je analyzována také zaměstnanost v technologicky náročných odvětvích ekonomiky, podnikavost populace a přizpůsobivost populace měnícím se podmínkám na trhu práce.