Národní observatoř dokončila projekt sektorových studií

Tento projekt byl součástí klíčové aktivity č. 5 v projektu ITP. Cílem sektorových studií bylo postihnout pravděpodobný vývoj dvou významných sektorů české ekonomiky v horizontu příštích deseti let a stanovit, jakým způsobem ovlivní trh práce a poptávku po zaměstnancích.

Informace o kvalifikačních požadavcích zaměstnavatelů a o měnící se situaci na trzích práce nejsou v ČR dostatečné. Nedostatečný je monitoring zaměstnavatelů, který by se měl provádět podle jednotné metodiky, aby umožňoval rychle identifikovat problémová místa trhu práce a porovnat je v rámci celé ekonomiky. Ještě výrazněji chybí dlouhodobější prognózy vývoje sektorů a zaměstnanosti. Zahraniční zkušenosti z vybraných sektorů přitom ukazují, že služby zaměstnanosti hrají klíčovou úlohu při slaďování nabídky a poptávky na trhu práce. Není možné ponechat tuto úlohu zaměstnavatelům – ti sice mají ochotu podílet se na řešení problémů trhu práce, jejich manévrovací prostor je však omezen vývojem nákladů. ČR se dlouhodobě pravděpodobně nevyhne údělu bohatší země a v důsledku toho značná část průmyslové produkce ji opustí směrem k levnějším regionům. Možný odliv pracovních míst z průmyslu i z některých méně náročných procesů v oblasti služeb informačních a komunikačních technologií (ICT) je třeba vnímat jako příležitost pro další rozvoj trhu práce, nikoli jako hrozbu.

Na strategické úrovni -

Prognóza pravděpodobného vývoje sektoru v příštích letech a jasné vymezení důsledků tohoto vývoje pro profese a kvalifikace včetně ohrožení a příležitostí, která z takového vývoje plynou.
Stanovení "optimistické" varianty vývoje sektoru se zhodnocením toho, co by si realizace takovéto varianty vyžádala z hlediska přípravy kvalifikované pracovní síly.

Na operativní úrovni -

Kvalifikační barometr – hodnotí budoucí atraktivitu vybraných profesí z hlediska pracovního uplatnění a ukazuje, u kterých profesí budou mít zaměstnavatelé největší obtíže se získáváním kvalitních pracovníků a naopak, kde se šance na uplatnění profesí budou s přibývajícími lety zhoršovat a proč. Studie přinesly tato hlavní zjištění týkající se trhu práce a vzdělávání:

ICT služby
V současné době je na trhu práce kvalitativní i kvantitativní převis poptávky nad nabídkou ICT profesí. Samotný nedostatek ICT odborníků v příštích letech pravděpodobně nebude takovou hrozbou. Česká republika klesá v hodnocení atraktivity pro nové zahraniční investory v ICT, navíc stejně jako u průmyslu dojde k odlivu méně kvalifikačně náročných aktivit. Problém s kvalitou ICT odborníků a strukturou profesí zůstane závažnější.

Obdobně jako v jiných sektorech se bude cena pracovní síly v ČR postupně blížit ceně práce v západní Evropě a nákladová výhoda se tak bude zvolna ztrácet. Může to být vážný problém, pokud nedojde k odpovídajícímu růstu produktivity práce a kvality ICT pracovníků. Aby zaměstnanost v ICT službách zůstala zachována a aby přidaná hodnota, kterou sektor vytváří dostatečně rychle rostla, musí ve struktuře zaměstnanosti dojít k výrazným změnám (schéma 1). Z hlediska kvality bude klíčovým úkolem adaptovat pracovníky (a zároveň školy a absolventy) na očekávané nové požadavky trhu práce. Riziku ztráty nákladové rentability a nutnosti orientovat se na kvalifikačně náročnější činnosti v ICT může být v horizontu 10 let vystavena velká část současného počtu pracovních míst v sektoru. U kvalifikačně vysoce náročných profesí (business konzultant, analytik, manažer IT) bude hlavním trendem rostoucí význam manažerských a analytických schopností. Rozšiřování dovedností v těchto oblastech se ovšem nesmí stát na úkor (zatím) kvalitního technického vzdělání, které představuje pro ČR v rámci regionu významnou konkurenční výhodu.

U méně kvalifikačně náročných profesí (vývojář, správce ICT) se naopak očekává, že nároky na technické znalosti poklesnou. Důvodem bude zjednodušení a automatizace správy těchto systémů a vývoje nových aplikací. Náplň práce ICT zaměstnanců bude ve stále větší míře tvořit komunikace se zákazníky – technické profese se změní na konzultantské. Mohou vzniknout i nové profese, což bude způsobené zejména rozšiřováním ICT a jejich pronikáním do dalších oblastí ekonomiky i do běžného života.

Elektrotechnický průmysl
Toto odvětví bude v příštích letech tlačeno ke změně dosavadního modus operandi, který je založen zejména na komparativně nízkých cenách ve výrobě a montáži a z toho plynoucí konkurenční výhody (schéma 2). Díky tomu budou vznikat nové profese a naopak méně kvalifikované profese budou postupně vytlačovány trhem. Přitom jen část z nich bude efektivně rekvalifikovatelná. Pravděpodobně dojde také k poklesu celkové zaměstnanosti v sektoru.

Je možné, že poptávka po technických profesích se středoškolským maturitním vzděláním bude stále více převyšovat nabídku, protože bude dále klesat zájem studentů o tento typ vzdělání i o uplatnění v tomto oboru v důsledku sociokulturních a demografických trendů ve společnosti. I přesto, že počet absolventů vysokých škol v technických oborech nadále poroste, pro elektrotechnický průmysl to nemusí být samospásné. Pokud nedojde ke zvýšení atraktivity práce v průmyslu a ke zlepšení vnímání uplatnění ve výrobním sektoru, budou technicky orientovaní vysokoškoláci nadále často volit jiná povolání – v jiných sektorech, s jinou náplní práce, často nevyužívající jejich kvalifikace, avšak za vyšší platy. Elektrotechnické firmy se budou stále více potýkat s nedostatkem velmi kvalitních uchazečů o pracovní místa ve vývoji, designu a technologii výroby.

Pokud se sektoru nepodaří zaujmout významnější pozici ve vývoji a designu, bude možno čelit hrozbě rostoucích nákladů a ztráty zaměstnanosti jen podporou přesunu pracovních míst z výroby směrem k navazujícím službám, z nichž nejvýznamnější jsou logistické služby, technická podpora a servis. Tyto služby budou nabízet vyšší přidanou hodnotu a umožní zachování zaměstnanosti, budou však rovněž vyžadovat odlišné kvalifikace, pro které bude nutné připravit stávající pracovní sílu. Výstupy sektorových studií a dalších analýz a projektů, vztahujících se k problematice předvídání kvalifikačních potřeb na trhu práce budou zveřejňovány také na připravovaném portálu Budoucnost profesí.