Návrh nového modelu informačně-poradenských služeb na úřadech práce

Cílem nového modelu předávání informací, zprostředkování zaměstnání a poskytování poradenských služeb široké škále občanů, kteří prostřednictvím úřadů práce hledají zaměstnání, informace o volných pracovních místech a rekvalifikacích, nebo kteří řeší volbu povolání či změnu zaměstnání a další záležitosti týkající se uplatnění na trhu práce, bylo zavést do těchto procesů systémové prvky a nové metody práce.

Stoupá totiž podíl dlohodobě nezaměstnaných a uchazečů s nízkou úrovní kvalifikace, s kvalifikací neuplatnitelnou na trhu práce a s kumulací závažných překážek hledání zaměstnání (zdravotních, profesních, osobních), jejichž integrace na pracovní trh vyžaduje inovaci stylu práce. Návrhu nového modelu informačněporadenských služeb, vytvořeného v rámci klíčové aktivity č. 6 projektu ITP, předcházela podrobná analýza současného stavu zahrnující identifikaci silných a slabých míst, které by měly být řešeny, včetně zhodnocení platného právního rámce. Vedle workshopů s pracovníky z úřadů práce jsme uskutečnili rozsáhlé dotazníkové šetření mapující situaci poskytování poradenských služeb na úřadech práce. Při pohledu na závěry je mj. patrné, že jednotlivé úřady se od sebe v mnoha aspektech výrazně liší a tyto rozdíly mnohdy nezpůsobuje pouze lokálně specifická situace na trhu práce, ale také odlišné pojetí poradenských služeb. Tento fakt jednoznačně hovoří ve prospěch stanovení nových zásad a principů pro poskytování informačních a poradenských služeb. V rámci analýzy současného stavu jsme provedli dvě další výzkumná šetření – jedno se zaměřením na spokojenost klientů se službami úřadů práce a druhé zabývající se profilem uchazečů o zaměstnání prostřednictvím metod bilanční diagnostiky.

Do přípravné fáze návrhu nového modelu jsme také zařadili analýzu informačních a poradenských služeb v zahraničních systémech veřejných služeb zaměstnanosti (VSZ), protože okolní země řeší podobné problémy různými způsoby, a tak je možné se v mnohém inspirovat a poučit. K tomuto účelu jsme vybrali Finsko, Irsko, Německo, Rakousko, Slovensko a Velkou Británii. Obecně lze konstatovat, že společným trendem v přístupu k nezaměstnaným je princip vedení k aktivitě a odpovědnosti sama za sebe s pomocí pracovníků VSZ na straně jedné a na základě stanovení jasných podmínek spolupráce a sankcí za jejich porušení na straně druhé. Aktuálním problémem ve všech zmíněných zemích včetně ČR je integrace dlouhodobě nezaměstnaných klientů zpět na trh práce. Řešením může být poskytování individuálního přístupu prostřednictvím pracovníků VSZ či externích specializovaných organizací. Například v Německu se těmto klientům věnují společenství ARGE na principu případového managementu či ve Velké Británii existuje program Working Links zaměřený na zdravotně handicapované klienty. Inspirativní jsou také příklady spolupráce na principu partnerství veřejného, soukromého a dobrovolnického sektoru při řešení problematiky nezaměstnanosti a s tím souvisejících poradenských služeb. Tato skutečnost má silnou tradici a pozitivní dopad ve Velké Británii. V zahraničí je kladen velký důraz na informační technologie a on-line přístup ke službám VSZ. Principem jsou jednoduché, přehledné a uživatelsky příjemné webové prezentace obsahující především nabídku volných pracovních míst a přehled poskytovaných služeb VSZ v dané zemi.

Spojením zahraničních zkušeností a výsledků analýz domácího stavu vznikly hodnotné podklady pro nový návrh modelu práce s klientem. Jeho hlavním mottem se stalo zvýšení kvality zprostředkování a poradenských služeb především cestou odstranění slabých stránek současného stavu a zavedením nových systémových prvků. Podstatnou změnu navrhujeme např. v postavení úřadu práce a jeho klienta. Současná legislativa přisuzuje úřadu práce pozici "zprostředkovatele" zaměstnání a klientovi pozici "uchazeče o zaměstnání", přičemž umožňuje, aby uchazeč o zaměstnání pasivně vyčkával na nabídku zaměstnání od úřadu práce.

Ke změně tohoto stavu mají přispět systémové prvky zabudované do postupu práce s evidovanými uchazeči o zaměstnání jako je např. segmentace klientů podle jejich potřeb, stanovení minimálních standardů pro režim práce s jednotlivými skupinami klientů, opatření pro dosažení aktivního přístupu ze strany klienta a sankční opatření za pasivitu, porušení dohody, neakceptace nabízených služeb atd. Systémové prvky by měly být využívány i při přeřazování klientů mezi různě orientovanými režimy – v případech, kdy nedojde po určité době k nalezení zaměstnání, nebo pokud pominuly dřívější bariéry hledání zaměstnání. Režimy práce s klientem jsme stanovili tak, aby co nejvíce odpovídaly individuálním možnostem pracovního uplatnění a gradovaly od prostého předávání informací po bilanční diagnostiku a případový management (viz schéma). Pracovně jsou tyto režimy, které tvoří logickou a uzavřenou skupinu procesů a činností, v modelu nazývány zónami. Systémové prvky řídící postup práce s klienty zabezpečují, aby byl klient motivován k hledání zaměstnání a ke zvyšování své zaměstnatelnosti. Musí komunikovat svoje představy o pracovním uplatnění a aktivně se podílet na řešení své situace. Současně jsou navržené aktivity podmíněny jeho souhlasem. Hlavním nástrojem práce s klientem by měl být individuální akční plán, jehož význam se novelou zákona o zaměstnanosti po 1. 1. 2009 zvyšuje (musí být uzavřen s každým uchazečem o zaměstnání evidovaným déle než 5 měsíců).

Jedním z úkolů budoucího období je zefektivnění činností úřadů práce, kterého je možno dosáhnout zvýšením míry využívání informačních a komunikačních technologií při práci s klientem, při uzavírání individuálních akčních plánů, při vyhledávání vhodného volného pracovního místa odpovídajícího odbornému a zájmovému profilu klienta (tzv. párování), při sledování kalendáře poradců i klientů, při odpovídání na požadavky zaměstnavatelů a dalších institucí apod.

Více informací o novém modelu navrhovaném pro zprostředkování a poradenské služby na úřadech práce bude uvedeno v jednom z příštích čísel Pro Futura.