Inspirace a zkušenosti ze zahraničí

V rámci projektu ITP se pracovníci úseku Zaměstnanost NVF zabývali fungováním služeb zaměstnanosti nejen u nás, ale i v dalších zemích. Vypracovali při tom studie Struktura služeb zaměstnanosti ve vybraných zemích a Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti ve vybraných zemích. Kromě toho vypracovali stať o reformách služeb zaměstnanosti, tj. např. o organizaci reforem, jejich aktérech, metodách apod. Všechny tyto práce obsahují řadu užitečných a inspirativních informací pro připravované zlepšování služeb zaměstnanosti v ČR. Uvádíme z těchto prací několik konkrétních příkladů.

Činnosti subjektů služeb zaměstnanosti (analogických našim úřadům práce) se zaměřují na dva hlavní druhy klientů: nezaměstnané osoby a podniky. Vůči nezaměstnaným se stále více uplatňuje princip podpory a vymahatelnosti (rights and duties), který nejen stanoví pravidla pro poskytování dávek, ale také spoluodpovědnost nezaměstnaného při hledání práce. Zdokonalují se opatření a služby pro dlouhodobě nezaměstnané (cílené nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, případový management apod.). V řadě zemí se uplatňuje princip "služeb z jedné ruky" (one-stop-shop), při němž se slučují systémy dávek v nezaměstnanosti, sociálních dávek a dávek v hmotné nouzi, nebo jsou alespoň na jednom místě poskytovány komplexní informace (info-přepážky, call-centra). Podstatnou složkou a předpokladem zvýšení efektivity služeb je ovšem výkonný informační systém.

Nástroje a opatření aktivní politiky zaměstnanosti jsou v zahraničí častěji než u nás orientovány na specifi cké cílové skupiny. Jako inspirativní pro českou praxi se např. jeví následující nástroje vybrané z opatření aktivní politiky trhu práce v Rakousku, Německu a na Slovensku.

Poukaz na zprostředkování umožňuje klientovi hledat si práci u privátního zprostředkovatele na náklady veřejných služeb zaměstnanosti. První splátku v hodnotě 1 000 € získá soukromý poradce 6 týdnů po nástupu klienta do pracovního poměru a druhou platbu (1 000 €) obdrží v případě, že pracovní poměr klienta trvá nejméně 6 měsíců. Příspěvek na založení podniku je vyplácen nezaměstnanému, který si založí živnost, v průběhu prvních 6 měsíců ve výši, která je vypočtena v závislosti na výši podpory v nezaměstnanosti. Až 3 roky pak může být začínajícímu podnikateli vyplácena měsíční podpora ve výši 600 € (1. rok), 360 € (2. rok) a 240 € (3. rok), přičemž roční příjmy nesmí přesáhnout 25 000 €. V rámci podpory dalšího odborného vzdělávání mohou vybraní klienti služeb zaměstnanosti obdržet při poptávce po určitých profesích poukázky na vzdělávání, s nimiž si pak vybírají zařízení, ve kterém se chtějí dále vzdělávat. U pronajímání zaměstnanců se jedná o agenturní zaměstnávání na dobu až 24 měsíců využívané zejména pro zabezpečení pracovních špiček, nejčastěji na dobu 3 měsíců. Rozdíl mezi českou a německou (i rakouskou) praxí je v tom, že veřejné služby zaměstnanosti za tyto služby platí, pokud to vede k uspokojení aktuálních požadavků zaměstnavatelů daného regionu.

Mezi velmi úspěšné nástroje aktivní politiky zaměstnanosti patří v zahraničí integrační příspěvek, který obdrží zaměstnavatel, jenž zaměstná obtížně umístitelného uchazeče o zaměstnání. Nesleduje se právní subjektivita zaměstnavatele či typ vykonávané činnosti, není ani podstatné, zda jde o nově vytvořené nebo již existující pracovní místo. U jiných nástrojů s názvy Mini-Job a Midi-Job jde o pracovní poměry s nízkou odměnou (400 – 800 € měsíčně), z nichž zaměstnanci neplatí žádné odvody ani daně a zaměstnavatelé platí snížené odvody. Příspěvek na péči o dítě může být poskytován na dítě do 15 let až po dobu 3 let osobám, které se účastní vzdělávacích kurzů nebo nastupují do zaměstnání. Poradenství pro podniky umožňuje podnikům získat dva až osm bezúplatných poradenských dnů (veřejná zakázka) zaměřených na témata rotace pracovních míst, tvorba vzdělávacích plánů, časová fl exibilita, rozvoj organizace, popřípadě řešení výkyvů kapacit v procesu uvolnění a hledání pracovních sil. Podnikům v Rakousku poskytují úřady práce službu typu "Key account management". Jedná se o pomoc při získávání personálu prostřednictvím předvýběrového a výběrového řízení organizovaného úřadem práce. Dalšími ověřenými nástroji jsou například příspěvky na stěhování se za prací (Slovensko), příspěvky na pracovního asistenta, příspěvky na náhradu části cestovních nákladů souvisejících s aktivitami v individuálním akčním plánu klienta, příspěvek na udržení v zaměstnání občana se zdravotním postižením.

Jako účinný nástroj pracovní integrace obtížně zaměstnatelných osob se osvědčují v řadě zemí sociální podniky. Například v Rakousku platí od května 2008 směrnice pro úřady práce pro podporu tzv. sociálně ekonomických podniků (Sozialökonomische Beschäftigungsbetriebe). Tímto opatřením se podporují krátkodobá (tranzitní) pracovní místa ve výrobních podnicích nebo ve službách neziskových organizací. Tranzitní zaměstnání, které trvá jeden rok s možností prodloužení, je přípravou na regulérní zaměstnání. Podnik obdrží od úřadu práce podporu ve formě úhrady požadovaných aktivit (poskytnutí pracovního místa, provázení a trénink v rámci podniku, investice do úpravy pracovního místa, cílené vzdělávání klienta).

V Německu, v Rakousku, ale i v dalších evropských zemích, patří k účinným nástrojům individuální péče o klienta také tzv. případový management. Jeho cílem je odstranit nebo minimalizovat překážky zprostředkování, jejichž zdrojem je osoba sama nebo její prostředí a následně ji co nejdříve začlenit na trh práce. Případový management zahrnuje několik úrovní: poradenství (analýza klientovy situace, jeho profi lace), plán (dohoda s klientem o integraci), realizace plánu, monitorování a kontrola, evaluace. Případový management provádí specializovaní pracovníci klientských center úřadů práce (případoví manažeři), případně externí subjekty. Získané poznatky o fungování služeb zaměstnanosti v zahraničí jsme využili při koncipování návrhů na zlepšení služeb zaměstnanosti v ČR, které tvoří hlavní výstupy projektu ITP.