PDF verze PDF dokument

Konkurenceschopnost lidských zdrojů zemí Visegrádské dohody

Země Visegrádské čtyřky sdílí vůči zbytku Evropy v mnoha aspektech obdobnou pozici. Otázkou, nakolik jsou schopny konkurovat ostatním zemím z hlediska kvality lidských zdrojů, se zabývala studie Observatoře, která bude publikována ve sborníku Knowledge and innovation processes in Central a East European economies varšavského Institutu pro znalosti a inovace (Instytut Wiedzy i Innowacji).

Porovnání kvality lidských zdrojů prostřednictvím souboru vybraných ukazatelů s průměrem EU-25 nevyznívá pro země V4 příliš příznivě. Jedinou jejich společnou komparativní výhodou je nadprůměrný podíl populace s alespoň středoškolskou úrovní vzdělání. Podíly terciárně vzdělané populace jsou naopak ve všech zemích výrazně pod průměrem EU-25 stejně jako úroveň internetové gramotnosti vyjádřené podílem obyvatelstva užívajícího internet. U ostatních zvolených ukazatelů se nad průměr EU-25 dostává většinou pouze jedna, maximálně dvě země V4.

Při hodnocení kvality lidských zdrojů z hlediska vztahu k průměru EU-25 dosáhlo nejlepších výsledků Slovensko, které vykázalo lepší než průměrné hodnoty ve čtyřech ukazatelích, Česká republika ve třech ukazatelích. Komparativní výhodou lidských zdrojů ČR je vedle nadprůměrného podílu osob se středoškolskou úrovní vzdělání kvalita terciárního vzdělání a flexibilita/mobilita lidí v ekonomice. Největší zaostávání vykázala ČR v terciární vzdělanosti a ve vzdělanostní mobilitě. Lidské zdroje Polska dosáhly příznivějších výsledků než byl průměr EU-25 pouze ve dvou charakteristikách z osmi sledovaných, a to ve středoškolské vzdělanosti a v ochotě populace k přestěhování do jiného regionu za zaměstnáním. Maďarsko převýšilo průměrnou hodnotu EU-25 pouze v podílu osob s alespoň středoškolským vzděláním.

Tabulka: Kvalita lidských zdrojů

Barevně jsou označeny ty ukazatele, u kterých země V4 převyšují průměr EU-25.

 

 Česko Maďarsko Polsko Slovensko EU-25
Středoškolská vzdělanost1) 90,0 76,4 84,8 87,9 70,8
Terciární vzdělanost2) 13,1 17,1 16,8 14,0 22,9
Kvalita terciárního vzdělání3) 6,1 5,5 4,8 4,0 5,6
Vzdělanostní mobilita4) 3,7 4,5 6,3 14,8 14,6
Neformální vzdělávání5) 12,9 4,8 9,8 20,5 16,8
Užívání internetu6) 32 37 35 50 51
Flexibilita7) 6,5 5,7 5,2 6,6 6,2
Geografická mobilita8) 55 48 73 57 66

 

Poznámky:
1) podíl populace ve věku 25-64 let s alespoň středoškolskou úrovní vzdělání (%, 2005),
2) podíl populace ve věku 25-64 let s terciární úrovní vzdělání (%, 2005),
3) kvalita terciárního vzdělání (maximální počet bodů 10, 2006),
4) rozdíl mezi podílem populace s terciární úrovní vzdělání ve věku 25-29 let a ve věku 60-64 let (procentní body, 2005,
5) účast dospělé populace na neformálním vzdělávání (%, 2003),
6) podíl osob ve věku 16-74 let, které v posledních třech měsících využily internet (%, 2005),
7) flexibilita a adaptabilita lidí v ekonomice (body, 2006),
8) podíl populace, která je ochotná přestěhovat se za zaměstnáním do jiného regionu dané země v případě nezaměstnanosti (%, 2006).

Pramen:
Matoušková, Z., Czesaná, V., Havlíčková, V.: Human Resources in Visegrad Countries, odevzdáno k publikaci.

 

 

 

Obsah

Editorial

Aktuality z NVF

Národní observatoř zaměstnanosti a vzdělávání

Konkurenceschopnost lidských zdrojů zemí Visegrádské dohody

Jak inovační podniky v ČR přistupují k rozvoji svých zaměstnanců?

Vyhodnocování vzdělávacích potřeb v malých podnicích - Projekt TrainSME

Proč se u nás dospělí málo vzdělávají: bariéry nebo výmluvy?

Předvídání kvalifikačních potřeb

Vzdělávání starší generace pro trh práce

Hlasování v rámci soutěže DOBRÁ RADA NAD ZLATO 2007 vrcholí

Rozhovor s RNDr. Zdeňkem Somrem