Projekt OECD

Přechod mládeže ze školy do zaměstnání

Vzhledem k tomu, že absolventi škol patří ve vyspělých zemích mezi nejzranitelnější skupiny na trhu práce, inicioval výbor pro vzdělávání OECD projekt komparativní analýzy průběhu přechodu mládeže ze školy do zaměstnání. Cílem je na základě zkušeností z vybraných členských zemí OECD formulovat doporučení pro politiku vlád, která by usnadnila přístup mladých lidí na trh práce a zlepšila jejich připravenost pro celoživotní vzdělávání a aktivní občanství.

Projekt probíhal ve dvou vlnách a výběr zemí pokrýval širokou škálu typů vzdělávacího systému a rozdílných ekonomických a sociálních podmínek. Celkem se ho zúčastnilo 14 zemí: Austrálie, Česká republika, Kanada, Norsko, Portugalsko a Rakousko a další.

Účastnické země měly za úkol vypracovat tzv. Národní zprávu o přechodu mládeže ze školy do zaměstnání (v NVF jsou k dispozici zprávy za ČR, Austrálii, Norsko, Rakousko a Portugalsko), připravit dvoutýdenní návštěvu týmu expertů OECD a spolupracovat se sekretariátem OECD při přípravě finální komparativní studie. Tým expertů OECD po každé uskutečněné návštěvě zpracoval své hodnocení situace v dané zemi a doporučení k dalšímu vývoji ve formě tzv. Country Note. V NVF jsou k dispozici Country Note pro ČR a Austrálii).

Národní zprávy a Country Note jednotlivých zemí tvořily východisko pro finální komparativní studii za všechny zúčastněné země, kterou zpracoval sekretariát OECD a byla vydána v roce 2000 pod názvem "From Initial Education to Working Life - Making Transition Work". Český překlad této publikace připravil NVF.

V rámci projektu byly pořádány pracovní semináře a konference na národní i mezinárodní úrovni (Praha 1998, Oslo 199, Budapešť 2000), kde byly diskutovány analytické závěry a doporučení OECD a prezentovány příklady úspěšných přístupů. Některé výstupy z těchto konferencí byly publikovány:

• Problémy přechodu mládeže ze školy do zaměstání - sborník ze semináře (Praha 1998)
• Transition Conference - Nordic Approaches (Oslo 1999)
• Další publikace ke stažení na stránce OECD

Národním koordinátorem účasti ČR v projektu byl Národní vzdělávací fond (NVF)(Ing. Věra Czesaná, CSc.), v rámci grantu rezortního výzkumu MŠMT.

Na projektu se účastnil tým odborníků ze základních institucí, které ovlivňují nebo monitorují přechod mládeže ze školy do zaměstnání (NVF, MPSV, MŠMT, VÚOŠ, ČSÚ, Institut sociologických studií, ČMKOS, Svaz průmyslu a dopravy ČR). Úspěšnou účast ČR v projektu ocenil sekretariát OECD na různých mezinárodních forech.

Projekt OECD

Alternativní přístupy k financování celoživotního vzdělávání

V letech 1997-1999 byl, z rozhodnutí OECD odboru pro vzdělávání, zpracován projekt zabývající se financováním celoživotního vzdělávání. Tento záměr navazoval na komuniké výboru ministrů "Celoživotní vzdělávání pro všechny" z roku 1996. Do projektu se zapojilo celkem jedenáct členských zemí OECD - Česká republika, Dánsko, Finsko, Holandsko, Itálie, Japonsko, Korea, Maďarsko, Norsko, Rakousko a Švédsko, které předložily své národní zprávy v souladu s metodikou vypracovanou OECD. Z těchto národních zpráv byla zpracována syntetická zpráva, ve které byly porovnány jednotlivé systémy. Z porovnání vyplývá pro Českou republiku dosti nelichotivé zaostání v péči o systematické vzdělávání dospělých (obzvláště v porovnání se severskými zeměmi), které není v komplexní kompetenci žádného státního orgánu. Významný je též naprostý nedostatek relevantních statistických údajů o této oblasti.

Konečná verze Syntetické zprávy byla revidována zúčastněnými státy v únoru 2000 a bude k dispozici na internetové stránce OECD www.oecd.org v anglické verzi.

České podklady, zpracované v rámci projektu byly upraveny do konzistentní podoby a v roce 1999 publikovány v publikační řadě NVF pod názvem "Alternativní přístupy k financování celoživotního vzdělávání".

Projekt OECD

SIALS - mezinárodní výzkum funkční gramotnosti

Česká republika se v roce 1997 připojila k účasti na mezinárodním výzkumu funkční gramotnosti dospělých. Výzkum je podporován významnými mezinárodními organizacemi (OECD, UNESCO, EUROSTAT) a odborně veden Statistics Canada a ETS Princeton.

Účast České republiky byla zajištěna společnou dohodou tří ministerstev (MŠMT, MPSV a bývalého MH) a Národního vzdělávacího fondu. Projekt byl spolufinancován ze tří zdrojů: z prostředků Phare programu MŠMT na resortní výzkum. Z prvních dvou zdrojů byly hrazeny etapy projektu do konce roku 1997, etapy realizované v roce 1998 byly hrazeny z prostředků Phare programu NVF Rozvoj lidských zdrojů a z prostředků MŠMT na resortní výzkum. Realizací výzkumu byl pověřen tým odborníků ze Sociologického ústavu AV ČR, vedený PhDr. Petrem Matějů, Dr., spolu s výzkumnou agenturou SC&C.

Výzkum byl zaměřen na tzv. funkční gramotnost, tj. schopnost populace pracovat s informacemi a účelně je využívat. Jeho výsledky proto poskytují přesnější údaje o úrovni vzdělanosti obyvatelstva než doposud užívaná aproximace, dosažený stupeň vzdělání. Protože projekt byl součástí mezinárodního průzkumu s jednotným zadáním, umožňují jeho výsledky srovnání s výsledky ostatních rozvinutých zemí. Přispějí tím k poznání efektivnosti českého vzdělávacího systému, k hodnocení připravenosti pracovní síly na potřeby transformovaného hospodářství a k identifikaci skupin obyvatelstva, které by mohlo být z hlediska adaptace na nové podmínky rizikové.

• Návrh na další využití dat a metodologie projektu SIALS