Návrh na další využití dat a metodologie projektu SIALS
Projekt SIALS byl prvním krokem v systematickém studiu funkční gramotnosti jako zatím opomíjené stránky lidského kapitálu. Poskytuje široký a reprezentativní přehled situace v ČR. Po začlenění datového souboru z ČR do mezinárodního souboru dat ze všech participujících zemí, které lze očekávat v první polovině roku 1999, výsledky výzkumu provedeného v ČR umožní srovnání s Evropou a s dalšími vyspělými zeměmi. Výsledky projektu tak umožní poměřit velmi důležitou a pro budoucnost naší ekonomiky i společenského vývoje velmi podstatnou dimenzi kvality pracovní síly i našeho školského systému. Mohou tedy být podkladem pro politiku zaměřenou na trh práce, školský systém, systém mimoškolního vzdělávání, politiku zaměstnanosti, atd.
Využití dat a metodologie projektu SIALS lze strukturovat do několika rovin:
- hlubší rozbor souvislostí mezi funkční gramotností, lidským kapitálem a relevantními demografickými, sociálními a ekonomickými charakteristikami vybraných skupin populace; analýza efektivity různých typů, forem a oborů vzdělání z hlediska utváření funkční gramotnosti;
- využití mezinárodního datového souboru pro zjištění specifických rysů působení funkční gramotnosti na trhu práce v České republice s cílem poskytnout kvalifikovaný odhad možného vzniku napětí na formujícím se trhu práce;
- sondy do specifických profesních či oborových skupin s cílem hlouběji proniknout do problémů stavu, reprodukce a možné dynamiky vývoje funkční gramotnosti a lidského kapitálu (možnost srovnání se stejně definovanými skupinami ve vyspělých zemích).
a) Hlubší rozbor souvislostí mezi funkční gramotností, lidským kapitálem a relevantními demografickými, sociálními a ekonomickými charakteristikami vybraných skupin populace
Cílem národní zprávy z projektu SIALS bylo podat základní informaci o konceptualizaci a měření funkční gramotnosti, o provedeném výzkumu, rozložení funkční gramotnosti v hlavních skupinách populace a o základních vazbách funkční gramotnosti na další důležité charakteristiky (vzdělání, věk, profesní skupina, atd.) Existující data z projektu SIALS však dovolují jít mnohem hlouběji do souvislostí mezi specifickými charakteristikami určitých skupin populace a jejich funkční gramotností. Národní zpráva z projektu SIALS sice naznačila základní souvislosti mezi funkční gramotností na jedné straně a věkem, vzděláním, vzděláním rodičů a profesí na straně druhé, avšak jejím cílem nebylo jít do hlubších souvislostí, které vyžadují aplikaci náročnějšího výkladového a metodologického aparátu. Velkým omezením národní zprávy byla i skutečnost, že škály funkční gramotnosti byly zatím definovány provizorně (bez mezinárodní kalibrace), což výrazně limitovalo jak mezinárodní srovnání, tak možnost detailnějších analýz.
Systematické mapování oblastí praktického využití výsledků z projektu by mělo vyústit v návrh specifických a prakticky orientovaných studií týkajících se faktorů, které se podílí na formování funkční gramotnosti a na jejím zhodnocování na trhu práce. Příkladem analýzy, jejíž výsledky by přispěly k lepšímu poznání vlivu rodiny a školy na utváření funkční gramotnosti, by mohla být analýza vlivu vzdělanostní mobility na funkční gramotnost. Lze totiž předpokládat, že skutečnému vlivu školy a rodiny na utváření funkční gramotnosti a lidského kapitálu se lze přiblížit právě porovnáním funkční gramotnosti a lidského kapitálu se lze přiblížit právě porovnáním funkční gramotnosti lidí, kteří prošli vzestupnou vzdělanostní mobilitou s těmi, jejichž vzdělání bylo stejné nebo nižší, než měli jejich rodiče.
S ohledem na probíhající diskusi o základní orientaci vzdělanostní politiky, která se týká role učňovských škol, středních škol a významu univerzitních a neuniverzitních typů vysokoškolského vzdělání v situaci, kdy se požadavky trhu práce postupně přibližují evropským standardům, by stálo za to provést hlubší analýzu specifických "příspěvků" hlavních stupňů vzdělání k formování funkční gramotnosti. Měli bychom znát odpověď na otázku, zda důraz na obnovení významu učňovského školství v tradičním pojetí není nakonec z hlediska fungování flexibilní a "funkčně gramotné" pracovní síly krokem zpět. Neméně významná je otázka kvality vzdělání. Jak vypadá kvalita "výstupu" z jednotlivých stupňů našeho školského systému ve srovnání se světem, vezmeme-li v úvahu, že podstatnou dimenzí kvality vzdělání je úroveň funkční gramotnosti? I na tuto otázku mohou dát data z projektu SIALS relevantní odpověď.
Výčet otázek, které se týkají souvislostí mezi funkční gramotností, lidským kapitálem a relevantními demografickými, sociálními a ekonomickými charakteristikami se uvedenými příklady samozřejmě nevyčerpává. Formulace dalších otázek bude záviset na konkrétních problémech, na jejichž řešení budou mít zájem příslušné instituce data z projektu SIALS využít.
b) Využití mezinárodního datového souboru pro zjištění specifických rysů působení funkční gramotnosti na trhu práce v České republice
Zhodnocování lidského kapitálu je jednou ze základních charakteristik fungování trhu práce. V době, kdy rostoucí nezaměstnanost bude do značné míry způsobena očekávanou restrukturalizací, bude napětí na trhu práce ohrožovat v prvé řadě kvalifikačně nižší skupiny s nízkou flexibilitou a omezenou schopností využívat informací. Data z projektu SIALS umožňují hlubší analýzu tohoto problému, neboť na srovnání s ostatními zeměmi lze založit poměrně spolehlivé odhady budoucího vývoje u nás.
Již v národní zprávě jsme zdůraznili, že posouzení výsledků, kterých jsme dosáhli a vztahů, které u nás v této oblasti vládnou (nebo naopak chybí) není možné ze statického hlediska. Protože ale nelze provést porovnání v čase, je nezbytné "dynamicky" využít mezinárodních dat. Základní otázka zní, zna u nás nastartovaly standardní mechanismy přiřazování pracovníků k pracovním místům, a jak daleko jsme zatím od systému odměňování, který ze schopností, výkonu a jejich materiálních kompenzací vytváří funkční zpětnovazební systém, který je atributem každé výkonové společnosti. Na tuto otázku ale nelze odpovědět bez srovnávací analýzy. Zpřístupnění mezinárodních dat je proto dalším nutným krokem k tomu, abychom mohli informace o české společnosti zasadit do kontextu, v jehož rámci bude možné odpovědět na zásadní otázku, jak daleko pokročila adjustace trhu práce vůči poměrům standardní ekonomiky.
V konkrétní rovině projekt SIALS umožňuje otevřít následující otázky:
a je čistý vliv funkční gramotnosti na mzdu či příjem u nás ve srovnání s vyspělými zeměmi, nebo jsme v tomto ohledu ještě výrazně pozadu?
b je velmi nízká úroveň funkční gramotnosti u nás stejně významným rizikovým faktorem nezaměstnanosti jako ve vyspělých zemích, nebo nás formování této závislosti teprve čeká?
c má funkční gramotnost specificky regionální dimenzi, a to jak pokud jde o koncentraci nízkých úrovní gramotnosti, tak pokud jde o vliv na úspěch na trhu práce (příjem, mobilita, nezaměstnanost?)
c) Sondy do specifických profesních či oborových skupin s cílem hlouběji proniknout do problémů stavu, reprodukce a možné dynamiky vývoje funkční gramotnosti a lidského kapitálu
Stav funkční gramotnosti je podstatný pro přechod k novému obsahu práce, jež se prosazuje moderními - především informačními - technologiemi. Nová pracovní místa budou vyžadovat jiné schopnosti i jiný souhrn znalostí. Řada existujících pracovních míst se postupně dostane pod konkurenční tlak, který bude diskvalifikovat pracovní sílu s nízkou flexibilitou a slabou schopností aktivně zacházet s informacemi. Řadu problémů a napětí bude samozřejmě možné řešit rekvalifikačními kurzy. Vývoj ve vyspělých zemích ale naznačuje, že v konkurenčním boji jde čím dál tím méně o kvalifikaci v úzkém slova smyslu. "Kapitálem" dobrých podniků se ve stále větší míře stává flexibilní pracovní síla, které se daří efektivně participovat na světě informací.
Zejména velké organizace jsou závislé na tempu zavádění modernizace výroby i služeb. V takových organizacích je znalost stupně a kvality kvalifikace nutnou podmínkou strategického rozhodování o umístění investic. V mezinárodním měřítku může dokonce být ve hře zájem zahraničních investorů, který lze stěží očekávat, zjistí-li se, že v příslušném podniku je celkově velmi nízká úroveň flexibility pracovní síly. I oživení výroby v problémových regionech lze dlouhodobě zajistit jen investicemi, jejichž účinnost bude záviset na kvalifikaci a flexibilitě disponibilní pracovní síly. Efektivní rozhodování o investicích tohoto druhu vyžaduje dobré výchozí informace o kvalitě pracovní síly. Výzkum SIALS může takové informace poskytnout.
Metodika, kterou projekt SIALS v České republice zavedl a otestoval, umožňuje provádět výzkumné sondy do různých oborů, regionů a profesí s cílem zjistit, jak si tyto specifické skupiny ve funkční gramotnosti vedou ve srovnání s průměrem naší populace či s podobnými skupinami ve vyspělých zemích. Tyto informace by měly mít velký význam nejen pro zkoumané skupiny, ale jistě i pro školskou a vzdělanostní politiku. Koncept vzdělávání dospělých jako kontinuální a systematicky podporovaný proces, který je nutný pro restrukturalizaci a modernizaci ekonomiky, vyžaduje znalost výchozího stavu a souvislosti místa, oboru, profese a pochopitelně i analýzy širších souvislostí. K pochopení těchto souvislostí může projekt SIALS významnou měrou přispět.
Jako určitý test užitečnosti sond do specifických skupin se český tým projektu SIALS rozhodl využít vzniklé finanční rezervy v rozpočtu projektu k uskutečnění výzkumu funkční gramotnosti učitelů. Data z tohoto speciálního výzkumu jsou v současné době ve fázi příprav na analytické práce. Předpokládá se provedení srovnávací analýzy jednak s českou populací, dále s jinými velkými profesními skupinami. Po získání mezinárodního datového souboru bude možné provést i srovnávací analýzu českých učitelů se skupinou učitelů z vyspělých zemí. Podobným způsobem bude jistě možné srovnávat i jiné skupiny.
Petr Matějů
hlavní řešitel projektu SIALS