Co brání dospělým v účasti na dalším vzdělávání?

Přes velký důraz, který začíná být ve společnosti kladen na další vzdělávání, i širokou škálu vzdělávacích příležitostí je stále velmi mnoho lidí, kteří se po ukončení počátečního vzdělávání vůbec nevzdělávají. Za rok 2007 se vzdělávacího kurzu zúčastnilo v České republice jen 37 % dospělých a nelze předpokládat, že by v současnosti došlo k radikálnějšímu zlepšení.

Dalšího vzdělávání se navíc častěji účastní lidé, kteří získali vyšší kvalifikaci již v počátečním vzdělávání. Další vzdělávání tak spíše prohlubuje vzdělanostní nerovnosti, než by přispívalo k jejich redukci. Jakákoli opatření snažící se zvyšovat podíl účastníků dalšího vzdělávánízpravidla motivují zejména ty skupiny lidí, které se již teď dalšího vzdělávání účastní ve větší míře. Plošně zaváděná opatření tedy sice mnohdy přispívají ke zvyšování celkové účasti na vzdělávání, ale zároveň dále prohlubují vzdělanostní nerovnosti. Pro zmenšování nerovností je podstatné zaměřit se právě na lidi, kteří se neúčastní, a identifikovat bariéry, které jim v účasti na dalším vzdělávání brání.

Právě na identifikaci překážek bránících různým skupinám lidí v účasti na dalším vzdělávání se zaměřily výzkumy Národní observatoře zaměstnanosti a vzdělávání při NVF v letech 2005 a 2007, které stále poskytují jedny z nejaktuálnějších dat k dané problematice. V rámci těchto výzkumů byly odhaleny tři hlavní skupiny bariér, které lidem brání v účasti na dalším vzdělávání - vnější bariéry, bariéry nabídky a postojové bariéry.

Vnější bariéry tvoří především nedostatek financí a času, v menší míře též problémy s dojížděním. Právě peníze a čas jsou nejčastěji uváděnými překážkami v podstatě u všech dospělých. Ve skutečnosti však největší problémy s jejich překonáváním mají lidé mimo zaměstnanecký poměr a s nižšími příjmy. Zaměstnaným, zejména těm, kdo pracují na kvalifikačně náročnějších pozicích, často hradí náklady na vzdělávání zaměstnavatel a problémy s financemi tak nepociťují. Vnější bariéry proto nejobtížněji překonávají nezaměstnaní a matky na mateřské či rodičovské dovolené, lidé se základním vzděláním a vyučení, pomocní a nekvalifikovaní pracovníci.

Bariéry nabídky představuje nekvalitní či nedostatečně široká nabídka nebo nedostatek informací o vzdělávacích příležitostech. Nejhůře tyto bariéry překonávají nezaměstnaní, kterým informace nezprostředkovává zaměstnavatel a zároveň mají často omezený přístup k dalším informačním zdrojům, např. Internetu. Nezaměstnaným by informační servis o nabídce, pomoc s hledáním vhodných kurzů a v některých případech i úhradu nákladů na kurz měly zprostředkovávat úřady práce. Jejich činnost v této oblasti však na základě výpovědí respondentů zřejmě nedosahuje dostatečného efektu.

Nespokojenost s nabídkou většinou nevychází přímo ze špatné kvality navštěvovaných kurzů. Ti, kdo se kurzů účastnili, hotnotí jejich kvalitu ve všech aspektech velmi pozitivně. O něco horší hodnocení však uvádějí lidé s nižším vzděláním. Ti mají na kurzech zároveň velmi malou účast, což společně poukazuje na problém nevhodné nabídky kurzů pro lidi méně kvalifikované z hlediska obsahu i formy vzdělávání.

Bariéry postojové jsou tvořeny přesvědčením o dostatečnosti svého vzdělání a o neužitečnosti kurzů. Výraznou překážkou v účasti jsou tyto názory zejména pro vyučené, řemeslníky a pracovníky nad 50 let a samostatně výdělečně činné. Skeptický postoj k užitečnosti kurzů přitom obecně nepramení z negativní zkušenosti. Užitek z kurzů totiž nejčastěji zpochybňují ti, kdo se žádných kurzů neúčastní. Situaci by mohla napravit opatření, která by nastartovala vzdělávání a prolomila předsudky ke vzdělávacím kurzům.

Pramen: NVF-NOZV 2005 a 2007.

Graf: Důvody neúčasti na dalším vzdělávání (%)