Systémy akreditace vzdělávacích institucí

Úroveň vzdělání, nebo lépe řečeno kompetence obyvatel, mají být konkurenční výhodou v konkurenci zemí a jejich regionálních sdružení na globalizovaném trhu 21. století. Proto se pojem "vzdělanostní společnost" objevuje už od devadesátých let minulého století stále častěji v textech všeho druhu. Současně s tím sílí úvahy o způsobech zajištění kvality celoživotního vzdělávaní, zejména pak vzdělávání zaměřeného na trvalý rozvoj profesních kompetencí.

Přestože v té době byl k dispozici mezinárodně uznávaný obecný model systému managementu kvality definovaný souborem norem ISO 9000, rostla zejména v zemích EU snaha vytvářet modely oborově specificky zaměřené na poskytovatele služeb dalšího profesního vzdělávání. Součástí systémového projektu Kvalita v dalším profesním vzdělávání je tedy logicky návrh oborového modelu systému managementu kvality, který využívá dosavadních zkušeností z vyspělých evropských zemí.

Klíčový realizační tým projektu
Zleva: Jiří Vondrášek (KPMG), Miroslava Mandíková, Zdeněk Palán, Eva Bosáková (NVF), Jan Hnátek (BIVŠ), Jana Šůchová, Helena Chleborádová (NVF), Josef Janča, Zdeněk Dočkal (BIVŠ), Hugo Roldán (NVF).

Foto: Lucie Chramostová

Připravili jsme dva alternativní návrhy s pracovními názvy KVIS (Kvalita Vzdělávacích Institucí prostřednictvím Sebehodnocení) a EduIQ 9001:2008. Oba modely byly navrhovány tak, aby splnily následující základní požadavky:

• základní kompatibilita navrhovaného modelu s obdobnými modely používanými v jiných evropských zemích,
• akreditovatelnost certifikačních orgánů, které budou provádět certifikaci systému managementu kvality vzdělávacích institucí u ČIA-Českého institutu pro akreditaci podle platných normativních dokumentů,
• zakomponování nástrojů podporujících trvalé zlepšování certifikovaných vzdělávacích institucí.

Navržené modely KVIS a EduIQ 9001:2008 se liší jednak strukturou a rozsahem svých požadavků na systém managementu kvality, a dále způsobem, jakým musí sama vzdělávací instituce provádět interní hodnocení fungování a efektivity jejího systému řízení kvality. Určité odlišnosti vykazuje také samotný postup pro certifikaci vzdělávací instituce podle toho kterého modelu. Vzhledem k tomu, že oblast dalšího vzdělávání je oborově nesmírně široká a charakteristická množstvím různorodých institucí poskytujících tyto služby, nemůže ani jeden z navržených modelů reflektovat tuto rozmanitost, musí být v tomto smyslu generický a ve specifických podmínkách konkrétní vzdělávací instituce, musí být vhodným způsobem interpretován.

Model KVIS má své požadavky strukturovány do 7 kritérií:

1. Poslání vzdělávací instituce a orientace na zákazníka
2. Návrh, vývoj a poskytování vzdělávacích programů
3. Hodnocení účastníků vzdělávání a hodnocení vzdělávacího procesu
4. Management klíčového personálu
5. Infrastruktura; rozvoj vztahů s dodavateli
6. Plánování a zavádění opatření pro zlepšování
7. Klíčové výsledky (metriky pro procesy).

• Sebehodnotící zpráva, vypracovaná vzdělávací institucí.
• Dokumentace systému managementu kvality, předkládaná jako příloha sebehodnotící zprávy.
• Dokumentace jednoho vzdělávacího programu, který si pro účely auditu zvolí certifikační orgán. V případě modelu EduIQ 9001:2008 jsou to následující dokumenty:
• Příručka kvality systému managementu kvality (SMK).
• Mapa procesů a popisy procesů SMK vzdělávací instituce.
• Zpráva z přezkoumání SMK vedením vzdělávací instituce.

Obr. Grafické vyjádření cyklu neustálého zlepšování P-D-C-A (Plan-Do-Check-Act/Plánuj-Udělej-Ověřuj-Učiň opatření) u modelu KVIS - vnější cyklus vzdělávací instituce + vnitřní cyklus vzdělávacího programu

Základním účelem prvního stupně auditu je identifikace oblastí, které by mohly být důvodně klasifikovány v průběhu druhého stupně auditu jako neshody a správné naplánování druhého stupně auditu podle reálné skutečnosti vzdělávací instituce. Tímto druhým stupněm je audit na místě, který provede konečné posouzení shody systému managementu vzdělávací instituce s dotyčným modelem a identifikuje případné neshody vůči jeho požadavkům. Pro získání certifikátu musí vzdělávací instituce v požadovaném termínu přijmout vůči těmto neshodám nápravná opatření eliminující příčiny neshod a po jejich zavedení ověřit efektivnost opatření v praxi vzdělávací instituce.

V případě certifikace podle modelu KVIS i podle modelu EduIQ 9001:2008 je příslušný certifikát platný po tři roky za předpokladu, že vzdělávací instituce v tomto období každoročně úspěšně absolvuje tzv. kontrolní audit. Tento audit prověřuje vždy jen část systému managementu kvality.

Nejvýznamnější rozdíl v procesu certifikace mezi oběma navrženými modely spočívá v tom, že audit podle modelu KVIS klade výrazně větší důraz na první stupeň auditu, tj. přezkoumání dokumentace vzdělávací instituce, a naopak jeho minimální časový rozsah u auditu na místě je výrazně nižší než v případě modelu EduIQ 9001:2008, který se řídí příslušným ISO/IEC Guidem. U modelu KVIS je navíc celkový časový rozsah auditu stejný pro všechny vzdělávací instituce bez ohledu na jejich velikost.

Hlavní důvody, proč uplatňovat standardizovaný systém managementu kvality, ať už se vzdělávací instituce rozhodne pro jeho certifikaci, nebo nikoli, spočívají v tom, že takový systém:

• shrnuje širokou empirickou zkušenost s prevencí nedostatků v kvalitě všech činností vzdělávací instituce,
• jednotlivé prvky prevence nedostatků (týkající se např. řízení lidských zdrojů, řízení procesu navrhování nového vzdělávacího programu, procesu poskytování vzdělávacích služeb apod.) uvádí do vzájemných souvislostí a zvyšuje tak pravděpodobnost dosažení cílů kvality,
• obsahuje systémové nástroje, které podporují stanovení relevantních cílů neustálého zlepšování v cyklu P-D-C-A (viz obr.). Tyto nástroje jsou navíc spojené s analýzou významných údajů a s posuzováním toho, jak efektivně systém managementu vzdělávací instituce funguje.

V případě aplikace modelu KVIS má využívání metodiky sebehodnocení řadu potenciálních přínosů také pro firemní kulturu vzdělávací instituce, protože podporuje rozvoj jejích významných prvků, které jsou zároveň podmínkami efektivního sebehodnocení:

• budoucnost vzdělávací instituce je předmětem systematických úvah,
• vedení instituce vnímá veškeré dění v ní ve vzájemných souvislostech a řídí ji s orientací na její procesy a potřeby zákazníků a dalších zainteresovaných stran,
• je respektována autonomie zaměstnanců v rámci plnění svěřených úloh,
• na všech úrovních instituce probíhá cílený, otevřený a korektní dialog, uznávající různorodost a posilující vzájemný respekt,
• argumentace je vždy podložena důkazy, které jsou systematicky shromažďovány.

Širokým zapojením zaměstnanců do sebehodnocení se navíc zvyšuje předpoklad jejich angažovanosti v neustálém zlepšování systému a všech činností vzdělávací instituce.

Samotná certifikace podle některého z navrhovaných modelů má pro vzdělávací instituci další potenciální přínosy, a to zejména:

• zvýšení důvěry jejích zákazníků v kvalitu jí poskytovaných služeb,
• zajištění a podpora systémového přístupu k zabezpečování kvality, protože uplatňování příslušného modelu v praxi je každoročně ověřováno audity certifikačního orgánu,
• podpora trvalého zlepšování systému řízení kvality a poskytovaných služeb využíváním podnětů, které mají přinášet auditoři certifikačních orgánů.

Dlouholetá zkušenost z certifikace systémů managementu kvality podle normy ISO 9001 však jasně ukazuje, že je to především vrcholové vedení certifikovaného subjektu, kdo svou trvalou angažovaností a jasným vytýčením cílů rozhoduje o tom, jak významným přínosem pro něj a pro jeho zákazníky bude zavedení a certifikace systému managementu kvality.