
ISSN 1212-9739

OBSAH

Národní observatoř mapuje vzdělávací a kvalifikační potřeby regionů

Prvním a zatím v ČR jediným projektem, s nímž v rámci mezinárodního programu Leonardo da Vinci naše země vstoupila do větve Přehledy a analýzy, je projekt nazvaný Pravidelné předvídání vzdělávacích potřeb: srovnávací analýza, vypracování a aplikace metodologie. Jde o mezinárodní projekt, který probíhal v letech 1999-2001ve spolupráci s partnery ve čtyřech členských zemích EU - Francie, Německo, Irsko a Nizozemsko - a ve třech kandidátských zemích - ČR, Slovinsko, Polsko. Za českou stranu se projektu zúčastnila Česká národní observatoř zaměstnanosti a vzdělávání, která byla i koordinátorem projektu, a Centrum pro ekonomický výzkum a postgraduální vzdělávání Universita Karlova (CERGE UK).

Cílem projektu bylo prozkoumat existující informační systémy zabývající se trhem práce a metody uplatňované při prognózování potřeb vzdělávání a odborné přípravy ve čtyřech členských zemích (Francie, Německo, Irsko a Nizozemsko) a porovnat je s dostupností dat a s metodami, které jsou uplatňovány v kandidátských zemích. Výsledky projektu mají pomoci při vytváření nových přístupů k metodologii, analýze a prognostice vývoje na trhu práce v postkomunistických zemích.

Výstupy z projektu shrnuje publikace "Předvídání kvalifikačních potřeb: Vypracování a pilotní ověření metodologie", kterou Národní observatoř vydala v českém i anglickém jazyce. Publikace přináší především metodologické poznatky. Proto ji hlavně přivítají ti, kdo předpovědi ve své analytické činnosti hodlají využívat, např. odborníci na trh práce a vzdělávání, výzkumní pracovníci v ekonomické a sociální oblasti, instituce zabývající se sběrem dat. Více informací o publikaci lze získat v České národní observatoři, Národní vzdělávací fond, Opletalova 25, Praha 1, tel: 02/24500542, havlickova(zavinac)nvf(tecka)cz, Ing. Věra Havlíčková.

Na základě zmíněného mezinárodního výzkumu byla navržena metodika prognostického systému pro analýzu a předvídání kvalifikačních potřeb na trhu práce v ČR, která za předpokladu jistého obohacení datových zdrojů a vylepšení datových struktur bude pravidelně přinášet hrubý kvantifikovaný odhad kvalifikačních potřeb na celostátní úrovní. Již dnes však je možné provádět analýzu kvalifikačních potřeb v konkrétním regionu či sektoru na základě navržené metodiky.

Taková analýza byla odzkoušená v regionu Severozápad ČR, tedy oblasti, která má v současné době značné hospodářské potíže a velmi nepříznivou situace na trhu práce. Jako sektor byl zvolen nejen naší zemí, ale i partnerskými zeměmi - Francií a Slovinskem - cestovní ruch. Výsledky dotazníkového šetření spojeného s diskusemi v expertních skupinách v regionu Severozápad přinesly řadu údajů o zvláštnostech regionálního vývoje tohoto sektoru. Například se prokázalo, jak hluboké rozdíly v podmínkách rozvoje cestovního ruchu v jednom regionu existují. Zatímco v Karlovarském kraji je hotelnictví a lázeňství dominantním odvětvím, kterému dlouhodobě scházejí některé kvalifikované profese na trhu práce (např. recepční se znalostmi jazyků a komunikačními schopnostmi, rehabilitační či jiný speciální zdravotnický personál) údaje o tomto pilotním průzkumu u nás a v partnerských zemích obsahuje již zmíněná publikace "Předvídání kvalifikačních potřeb: vypracování a pilotní ověření metodologie".

Podobnou analýzou trhu práce a kvalitativní analýzou kvalifikační poptávky se zabývalo další nedávno ukončené šetření, které Národní observatoř realizovala. Jde o podnikové šetření ve vybraných odvětvích regionu Severozápad. Observatoř tak pokračuje v mapování deseti okresů regionu NUTS II Severozápad z hlediska kvalifikačních potřeb a situaci rozvoje lidských zdrojů, tentokrát v pěti vybraných odvětvích: Chemická výroba, energetika, výroba skla, porcelánu a keramiky, ochrana životního prostředí, informační technologie a komunikace. Šetření formou řízených rozhovorů probíhalo v 155 podnicích různé velikosti. Zaměřilo se především na požadavky firem na pracovní sílu a na jejich práci s lidmi, způsoby řešení problémů chybějících znalostí a dovedností, hodnocení kvality absolventů škol a jejich personální rozvoj aj.

Ukázalo se, že důraz podniků na vzdělávání pracovníků se liší podle různých faktorů, např. podle typu vlastníků, velikosti podniků, podle odvětví atd. Analýza šetření byla zařazená do širší sociálně-ekonomické analýzy regionu, jeho trhu práce a vzdělanostní a kvalifikační struktury populace. Nesmírně ji obohatily i řízené pohovory ve skupinách odborníků a zástupců podniků a regionu.

Podrobnější výsledky tohoto výzkumu přináší studie "Lidské zdroje v kontextu regionálního rozvoje", kterou právě vydává Národní observatoř zaměstnanosti a vzdělávaní - Národní vzdělávací fond. Výsledky studie by měly přispět k rozšíření informovanosti o situaci v regionu a o kvalifikačních potřebách regionu Severozápad pro další plánování rozvoje lidských zdrojů v regionu a tím i splnění podmínek pro budoucí čerpání prostředků ze strukturálních fondů EU. V případě zájmu o publikace kontaktujte Ing. Alenu Zukersteinovou, Národní observatoř, NVF, Opletalova 25, Praha 1, 100 00, zukersteinova(zavinac)nvf(tecka)cz, tel. 02/24 500 545.

(kaz)