číslo 3-4, 2001

OBSAH

Ryby na dánský způsob

Projektu "Moravská a dánská gastronomie v Evropě", který navrhla a koordinovala SOU a SOŠ potravinářská a služeb v Brně, se zúčastnili čtyři žáci hotelové školy, tři žáci učebního oboru kuchař a jeden žák učebního oboru číšník s maturitou. Partnerem v projektu byla obdobně zaměřená škola EUC MIDT v dánském Viborgu. Spolupráce s partnerskou školou začala v roce 1999, kdy se její studenti zúčastnili mezinárodní soutěže Gastro Junior v Brně. Stáž v Dánsku proběhla na jaře roku 2001 a trvala tři týdny. Partnerská škola zajistila žákům brněnské školy odborné stáže v restauracích a hotelech ve Viborgu a ubytování a stravování v prostorách internátu školy. Na přání hostitelů uspořádali žáci Den české a moravské kuchyně, který byl velice příznivě hodnocen ze strany hoteliérů i místních sdělovacích prostředků. Během pobytu ve Viborgu byli žáci brněnské školy také pozváni na besedu do Radia Viborg.

Účastnice stáže Ivana Kazlepková ve své závěrečné zprávě popsala jeden z pracovních dnů: "...Třetí květen byl dalším ze dnů, na který jsem se těšila, protože jsem měli vařit s dánskými studenty ryby. A taky se tak stalo. Hlavní kuchař Max donesl živé ryby a společně jsme je vykuchali. Max nám všechny ryby ukázal a něco nám o nich řekl. Každý z nás dostal jednoho dánského studenta a mohli jsme se pustit do práce Já jsem byla ve dvojici s jednadvacetiletou Andy, která mi se vším pomáhala a dobře se mi s ní pracovalo. Dělaly jsme spolu filé dušené ve víně s avokádovou ozdobou. Další ryba byla plněná koprovou směsí a jako příloha byla zapečená bramborová kaše. Třetí jsme dělaly filé se zeleninou. Všechno se nám povedlo a já jsem si hned ukládala recepty do paměti. Nakonec všichni naskládali hotová jídla na velký ozdobný stůl a pustili jsme se do nich. Ještě ke konci společná fotka a pak úklid kuchyně. Odpoledne jsem se zašla rozloučit se do Tighallen (pozn. v místní restauraci probíhala velká část odborné stáže žákyně) a obdržela jsem krásný dárek - sadu profesionálních nožů v kufříku. Doopravdy se mi nechtělo říct poslední ahoj s vědomím, že Pera, Lillian, Briana a Lisbeth už nikdy neuvidím, ale nebyla jiná možnost. Za všechno jsem poděkovala a naposledy se rozhlédla. Byl to předposlední den ve Viborgu..."