Příspěvek k reformě sociálních služeb při vytváření standardů kvality

Na první "sociální konferenci", která se pod záštitou a za účasti tehdejšího ministra práce a sociálních věcí Vladimíra Špidly konala v roce 1999 na pražském Magistrátu, vyplynula potřeba dopracování věcného záměru zákona o sociální pomoci a byla poprvé veřejně zmíněna nezbytnost uskutečnění reformy sociálních služeb v naší republice.

Jako optimální postup řešení tohoto úkolu zvolilo ministerstvo jeho rozčlenění na jednotlivé části, které měly být řešeny příslušnými projektovými úkoly. Jedním z nich byla problematika akreditací poskytovatelů sociálních služeb včetně definování a naplňování standardů kvality sociálních služeb.

Mnozí z nás, kteří se prostřednictvím svých nejrůznějších profesí v sociální oblasti angažovali, přivítali toto rozhodnutí s nadějemi. Po téměř deseti letech neúspěšných a byrokratických prací na přípravě zákona o sociální pomoci, po častém skloňování slova "deinstitucionalizace" bez konkrétního realizačního programu se zdálo, že se vývoj obrací správným směrem.

Nezbytnost zásadních změn v oblasti sociálních služeb byla a stále je spojena s demokratizačním procesem po roce 1989 a především s velkým rozvojem občanské společnosti. Občan se postupně stává subjektem - uživatelem služeb a konečně očekává, že budou respektována jeho práva. Rozvíjí se nevládní neziskový sektor jako hlavní nositel alternativních sociálních služeb, kterému postupně stále více záleží na kvalitě služby, kterou poskytuje a kterou občan-uživatel začíná vyžadovat. Poskytovatelé služeb volají po vyrovnání podmínek všech poskytovatelů bez ohledu na jejich právní formu a nabízené sociální služby - po zajištění základní úrovně kvality u všech poskytovatelů služeb a po umožnění jednotného přístupu k veřejným prostředkům na základě veřejné soutěže. Státní správa vyjadřuje záměr snižovat exekutivní role státu a posilovat jeho koncepční a stabilizační funkce (vymezit Ministerstvo práce a sociálních věcí jako strategické centrum pro tvorbu politiky, definování strategických cílů sociálních služeb a národních priorit, koncepční a analytické práce). Kraje mají převzít koordinační roli v systému sociálních služeb, posílit svou metodickou funkci a má se vytvořit prostor pro jejich samosprávnou sociální politiku. Obcím, se má vytvořit prostor pro municipální sociální politiku - záměrem je přenést na ně odpovědnost za doručování a zajišťování sociálních služeb.

Není cílem mého článku zabývat se tím, nakolik se deklarované záměry reformy naplnily nebo naplňují, současnou situaci nelze vidět jako optimistickou. Ale snad není od věci v krátkosti předložit malý výkaz činnosti, která v rámci spolupráce NVF - MPSV ve vztahu k reformě proběhla. Představa, kolik konkrétních výstupů v letech 2000 - 2003 vzniklo v projektech spolupráce s pouze jednou organizací (samozřejmě mimo tento rámec se uskutečnily další práce a projekty související s reformou a jejich výsledky jsou velmi užitečné a významné) snad trochu napomůže tomu, aby tyto informace vešly v širší povědomost, nezapadly a popřípadě mohly být využitelné i pro jiné možné zájemce a pokračující aktivity bez ohledu na to, jaký směr deklarovaná reforma sociálních služeb nabere.

K činnostem, které nastartovaly v roce 1999 - 2000 reformu sociálních služeb patřily nepochybně projekty týkající se vypracovávání standardů kvality sociálních služeb. Projektoví manažeři sekce sociálních programů NVF se do těchto projektů aktivně zapojili počátkem roku 2000. Díky dlouholetým zkušenostem s projekty ze sociální oblasti v rámci Programu Phare byli schopni okamžitě převzít jejich řízení, monitorování a hodnocení.

Projekt podpory činnosti pracovních skupin a jejich koordinace při vytváření standardů kvality sociálních služeb

Účelem projektu, který probíhal v letech 1999 - 2000, byla podpora činnosti pracovních skupin a jejich koordinace při vytváření standardů sociálních služeb v rámci systému zajištění jejich kvality. Stávající sociální služby byly podle způsobu poskytování sociální pomoci a jejího cíle zařazeny do jednotlivých kategorií komplexů služeb. Členové projektového týmu sestavili v návaznosti na jednotlivé kategorie komplexů služeb 19 pracovních skupin, do nichž přizvali více jak 200 zástupců poskytovatelů a uživatelů. Členové pracovních skupin měli za úkol seznámit se s navrhovaným systémem a typologií, vypracovat standardy a definice příslušných sociálních služeb a zjistit, zda navrhovaný systém je pro poskytovatele služeb akceptovatelný a prakticky proveditelný, zda koncipované standardy mohou dostatečně zajišťovat a garantovat jejich kvalitu a především, jestli je celý tento systém přijatelný a užitečný pro klienty a je v souladu se systémem standardů zemí Evropské unie.

Projektový úkol měl tři základní fáze. V první fázi jednotlivé pracovní týmy vypracovaly definice komplexů služeb a personální, provozní a procedurální standardy. Ve druhé fázi se uskutečnila tzv. druhá sociální konference na téma "Standardy kvality sociálních služeb", na které pracovní skupiny prezentovaly výstupy své činnosti. Ve třetí fázi proběhla odborná diskuse za účelem získání a zapracování připomínek a celý tento proces vyústil v konečný návrh standardů, které byly a stále jsou prezentovány na internetových stránkách MPSV.

Během podzimu 2000 na tento projekt plynule navázal tříletý česko-britský projekt v pilotním regionu Olomoucka. Současně s česko-britským projektem se pak mezi jinými realizovaly další související projekty: "Projekt podpory hodnocení kvality sociálních služeb", "Projekt standardy kvality sociálních služeb pro stupeň registrací a sebehodnotící inventáře pro metodiku monitorování a kontroly", "Projekt podpory dopracování metodiky inspekcí", "Projekt stanovení podmínek pro udělování oprávnění akreditačním orgánům v sociálních službách". V jejich rámci byla navržena nová typologie sociálních služeb a pilotní metodika dobrovolných inspekcí kvality sociálních služeb.

Irena Tomešová