• Editorial



• Využívají české školy dostatečně grantových nabídek?



• Valorizace programu Leonardo da Vinci



• Projekt PALMIF - orientace na konkrétní problémy trhu práce

Využívají české školy dostatečně grantových nabídek?

V České republice dnes existují poměrně rozmanité možnosti grantové podpory škol sekundární a terciární úrovně. Na tyto nabídky českých i zahraničních subjektů ovšem školy reagují různě. Významnou roli sehrává charakter nabídky, ale též schopnosti škol využívat existující příležitosti. V září 2001 zahájil Ústav pedagogických věd FF MU v Brně práci na výzkumném projektu "České a zahraniční grantové nabídky a jejich využívání školami sekundární a terciární úrovně", který byl iniciován a zadán Národním informačním střediskem pro poradenství. Cílem první fáze (červen-prosinec 2001) bylo zmapovat existující nabídky grantové podpory středních škol (SŠ), vyšších odborných škol (VOŠ) a vysokých škol (VŠ) v České republice. Ve druhé fázi (leden-červen 2002) bude zjišťováno, jaké je povědomí škol o existujících grantových nabídkách, zda a jak jich využívají - a jak by bylo možné podpořit školy směrem k úspěšnějšímu využívání těchto zdrojů.

Postup v první fázi projektu

V první fázi projektu byl vytvořen přehled o grantových zadáních využitelných jako zdroje pro rozvoj SŠ, VOŠ a VŠ u nás, a na základě tohoto přehledu pak typologie grantové nabídky z hlediska její náročnosti, požadavků na zpracovatele a tématického zaměření pro jednotlivé cílové skupiny. Řešitelský tým sestavil databázi 310 donátorů/grantových programů (z údajů dostupných na Internetu, dále v inzerci denního tisku a časopisů a v publikacích různých institucí a organizací). Vzniklá databáze rozhodujících subjektů (nároky na absolutní úplnost výčtu si nečiníme a nemůžeme činit) byla segmentována podle kritérií vzahujících se k vstupním předpokladům žadatele o grant, formálním náležitostem žádosti, obsahovým předpokladům žádosti, způsobu distribuce přidělených financí, výstupům z projektu a možnosti komunikace s donátorem před podáním žádosti. Údaje se zpracovávaly zvlášť jako nabídky pro jednotlivce (učitele, studenty) a instituce (školy). Data ze záznamových archů byla počítačově zpracována a analyzována.

Z výsledků typologizace nabídek

1. Základní informace o grantu

   Školy a lidé v nich si mohou vybírat z domácích i zahraničních nabídek - u škol je poměr domácích a zahraničních nabídek asi 60:40, v případě individuálních grantů existuje podstatně rozsáhlejší zahraniční nabídka - tři čtvrtiny možností! Většina grantových nabídek je určena VŠ. Nabídka určená přímo SŠ nebo VOŠ tvoří mizivé procento z celku. Výraznější možnost se pro tyto školy otevírá mezi nabídkami kategorie "nespecifikováno", kde se může přihlásit jakákoli vzdělávací instituce nebo jednotlivec z ní. Příležitosti získat další zdroje jsou tedy pro SŠ méně časté než pro školy vysoké, což plyne z odlišné struktury nabídek. Zatímco VŠ mohou získávat peníze na výzkumné i rozvojové aktivity (na úrovni republikové či mezinárodní), SŠ se mohou spíše ucházet o prostředky na vlastní rozvojové programy (na úrovni měst či regionů).

   Z hlediska oborového vymezení tvoří nejvíce nabídek takové, jež nejsou oborově specifikovány. Následují nabídky určené společenským vědám a mimo jejich rámec také pedagogice a psychologii. Vzhledem k tomu, že se databáze vztahuje ke vzdělávacím institucím, je toto rozložení vcelku pochopitelné.

2. Vstupní předpoklady

   Část nabídek obsahuje určitá vstupní omezení ve vztahu k žadateli. Dárci tak prosazují vlastní strategii cíleného umísťování zdrojů. Nejčastějšími typy omezení jsou v případě institucí regionální příslušnost partnerů na projektu a v případě jednotlivce specifický status ve studiu nebo v profesi. Dalšími omezeními mohou být například: podmínka účasti více partnerů na projektu, regionální příslušnost, jazyková vybavenost, věk uchazeče apod.

3. Formální předpoklady

   Náročnějším požadavkům musí dostát uchazeč-jednotlivec než instituce. Patrně to souvisí s tím, že individuálním žadatelům se otevírá více zahraničních možností, zatímco školám jsou lépe přístupny nabídky donátorů českých, kteří zatím nemají své postupy formalizovány v takové míře jako dárci ze zahraničí. To se odráží např. v požadavku na jazyk, v němž má být žádost napsána: u individuálních grantů se požaduje v 60% případů cizí jazyk, u grantů pro instituce pouze ve 23%. Žádosti institucí jsou nejtypičtěji založeny na vyplnění předepsaného formuláře a doprovodném slovním zdůvodnění žádosti. Jednotlivci musí k témuž základu často přikládat ještě doporučující dopisy.


4. Obsahové předpoklady

   Obsahové předpoklady žádosti jsou naopak formulovány jako náročnější pro instituce. Vysoce náročné jsou žádosti, v nichž musí uchazeč prokázat znalost tématu, musí popsat kontext problému a uvést prameny, z nichž vychází. Jako středně náročné kategorizujeme žádosti, které mají obsahovat dvě z těchto tří položek. Mezi žádosti s nízkou náročností byly zařazeny ty, které musí nutně obsahovat jen jednu z uvedených položek. Náročnost obsahové stránky pro individuální žadatele byla nejčastěji vyhodnocena jako nízká (31,1%), zatímco pro instituce jako střední (33,1%). Nároky na detailizaci návrhu (přesné uvedení jednotlivých kroků projektu, časový harmonogram postupu prací, specifikace zúčastněných osob) byly nejčastěji charakterizovány jako nízké (pro instituce 32,4%, pro jednotlivce 40,1%). Požadavek střední a vysoké detailizace projektu se však častěji objevuje u institucionálních grantů. Individuální žadatelé mají zároveň větší volnost ve výběru tématu či ve formulaci projektu. Vzdělávací instituce, pokud žádají o grantovou podporu, musejí spíše vycházet buď z rámce oboru, příp. širokého tématu, nebo přímo z přesného zadání. Obsahové předpoklady, míra detailizace projektu i možnost manévrování při volbě tématu jsou tedy nastaveny obtížněji pro instituce než pro individuální žadatele. To lze pochopit - u institucionálních grantů se obvykle jedná o větší finanční částky, než jaké jsou určeny např. na stipendia pro jednotlivce.


5. Finance/ekonomika

   Míra detailizace finančního návrhu projektu (přesné zdůvodnění jednotlivých finančních požadavků, časový harmonogram čerpání, specifikace cestovních nákladů) byla nejčastěji nízká (pro instituce 26,8%, pro jednotlivce 33,5%). Střední a vyšší míra detailizace se opět častěji požaduje po institucích než po jednotlivcích. Poměrně obvyklý je předpoklad finanční spoluúčasti žadatele. U institucionálních grantů je pouze v necelé třetině případů explicitně uvedeno, že lze z projektu hradit platy pro účastníky - vykonavatele prací. Zbývající část donátorů, zdá se, podceňuje osobní a časovou investici, kterou musí účastníci do projektu vkládat přes své vytížení v běžné školní práci. Pro institucionální žadatele by to mohlo znamenat, že je výhodnější a smysluplnější žádat o podporu na aktivity, které jasně a pokud možno přímo souvisejí s hlavní činností, kterou instituce produkuje. Možnosti hradit z projektu investiční náklady nabízí více jak třetina případů institucionálních grantů. Z individuálních grantů hradit investiční náklady většinou nelze (jen v jednom z deseti případů), případně není tento údaj donátory v zadáních podmínek specifikován.

6. Výstupy z projektů a komunikace s donátorem

   Nároky na podobu výstupů z projektu bývají jen zřídka předem jasně formulovány (pro instituce 35,9%, pro jednotlivce 29,9%). Tam, kde je výstup formulován, se nejčastěji jedná o zprávu pro zadavatele. U velké části individuálních i institucionálních nabídek není rovněž určeno, zda donátoři požadují podklady pro průběžnou kontrolu. Lze říci, že donátoři nevystupují příliš autoritativně a neuchylují se ani k přílišné preskripci.

   Zásadním prostředkem komunikace donátora s potenciálními žadateli je dnes Internet. Vedle formulářů a informací potřebných k podání žádosti nabízejí dnes donátoři často i další vodítka pro psaní a podání žádosti mimo rámec formálního zveřejnění soutěže - např. telefonické či osobní konzultace. Za podceňovanou lze naopak označit zpětnou komunikaci donátorů směrem k těm, kteří žádost již podali. Zveřejňování úspěšných žadatelů z minulosti je obvyklejší u institucionálních grantů (pro instituce 53,3%, pro jednotlivce 22,8%), informace o poměru úspěšných a neúspěšných žádostí a zpětná vazba po neúspěšné žádosti se zanedbávají. Pozitivní však je tendence donátorů oznamovat valnou většinu grantových soutěží v nejméně tříměsíčním, tedy dostatečném, předstihu.

Ze srovnání nároků na vypracování žádostí u českých a zahraničních nabídek

Ukazuje se, že nároky na rozsah žádostí u českých a zahraničních nabídek nejsou příliš odlišné - pokud jsou specifikovány, převažuje požadavek do pěti, případně patnácti stran. Náročnost zdůvodnění žádosti se liší u střední míry náročnosti (vyžadována více u zahraničních nabídek), české nabídky více často vyžadují vysokou míru detailizace věcného i finančního návrhu, zahraniční nabídky zase vyžadují častěji finanční spoluúčast žadatele. Zahraniční nabídky jsou poněkud lépe dostupné z Internetu než české, u obou se dostává neúspěšný žadatel ke zpětné vazbě jen velmi obtížně.

Namísto závěru

Lidem ve školách, kteří chtějí získat finanční podporu pro rozvoj svůj nebo své instituce, se nabízejí poměrně rozsáhlé české i zahraničních zdroje. Tato nabídka je však v řadě ohledů specificky strukturována, s čímž se musejí zájemci o granty vyrovnat. Zda jsou skutečně schopni z takové nabídky čerpat, případně co by jim v tomto směru pomohlo k větší úspěšnosti, by měla ukázat druhá fáze projektu.