č. 4/ říjen 2005
OBSAH
Fashion Stylist
Vyšší odborná škola oděvního návrhářství a Střední průmyslová škola oděvní v Praze 7 vychovává odborníky, kteří se zabývají oděvním designem. Důraz je kladen na rozvíjení schopností studentů samostatně rozhodovat, hledat optimální varianty při řešení zadání, komunikativně pracovat v týmu, aktivně se podílet na organizaci a řízení při přípravě veřejných prezentací např. formou módních přehlídek, divadelních performancí či výstav. Pro rozvoj školy je důležitá i vzájemná výměna informací se zahraničními partnery. V rámci evropského programu Leonardo da Vinci proto byli v loňském roce vysláni studenti na odbornou stáž pod názvem FASHION STYLIST IN EU v Řecku, Norsku, Finsku, Itálii a Německu. Jaká byla stáž v Norsku a Řecku?
Norsko
Na podzim 2004 jsem byla společně s další studentkou ze školy vybrána na třítýdenní stáž v Norsku. Z Prahy do Osla jsme jely autobusem, cesta trvala 24 hodin. Naší první cílovou stanicí bylo město Fredrikstad.
Byly jsme ubytovány v penzionu na ostrově Gamlebyen, v historické části města. První týden jsme strávily v Glemmen videregaende skole Fredrikstad, kde jsme měly možnost porovnat si způsob výuky praktických předmětů v oboru designu, vyzkoušet si různé techniky pletení na stroji, studovat odbornou literaturu, ale i navázat kontakt s tamními studenty. Volný čas jsme pak trávily prohlídkou města a jeho okolí, a také seznamováním se s jeho kulturou a historií. Navštívily jsme např. oblast Begby, kde se nacházejí tzv. Rock Carvings, což jsou 3000 let staré skalní kresby. Dále jsme podnikly výlet na pevnost Fredrikstein s výhledem na město Halden a navštívili jsme rodiště průzkumníka severního pólu Ronalda Amundsena.
Na další dva týdny se naším působištěm stalo norské národní divadlo Det Norske Teatret v Oslu. Po příjezdu do hlavního města nás ohromil neopakovatelný impresionistický zážitek ze západu slunce. Někteří se domnívají, že severské země jsou většinu dne zahaleny přítmím, což působí negativně na lidskou psychiku. Já jsem tu však jakýkoliv pocit úzkosti nezažila, navíc počasí během celého pobytu bylo většinou až nezvykle slunečné a také doba denního světla byla nad mé očekávání mnohem delší.
V divadle se nás ujala vedoucí kostýmního oddělení, která nás prováděla a seznamovala s divadelním prostředím. Prošly jsme si maskérny, oddělení scénografie, byly jsme přítomny na hereckých zkouškách a nejvíce času jsme trávily v kostýmním oddělení. Zblízka jsme si prohlédly jak výtvarné řešení, tak i technologické zpracování divadelních kostýmů. Studovaly jsme poskytnutou odbornou literaturu zaměřenou např. na rozdělení národních krojů dle oblastí, na historii oděvu nebo na moderní oděvní design. V divadle jsme také měly možnost zhlédnout dvě divadelní představení. První hra vystihovala životní okamžiky francouzské šansoniérky Edith Piaf, texty písní byly přeloženy do norštiny. Kromě výrazného zpěvu mne zaujala také promyšlená scénografie s použitím rozměrného zrcadla v nakloněné poloze. Další hrou pak byla premiéra divadelní pohádky Trollprinsen, kolem níž se v době naší stáže točily veškeré přípravy. Námět hry vycházel z lidové slovesnosti a norské mytologie. Jednalo se o příběh trollů, kteří jsou často zobrazováni jako hloupí, oškliví a nebezpeční. I mezi nimi se však najdou milé a přátelské bytosti. Na hře byla zajímavá spolupráce herců ve stálém angažmá a hostujících cirkusových akrobatů z USA, Kanady, Ruska a Švédska.
Mapovaly jsme i obchodní síť zaměřenou na oděvy, šperky a oděvní doplňky (Norway designs, Oleana, BikBok…). Seznámily jsme se tak s norskou výtvarnou kulturou a norským designem. Navštívily jsme obor návrhářství oděvů na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Oslu. Hlavní město také nabízí množství galerií, muzeí a výstav. V Národní galerii se nachází rozsáhlá kolekce norského a světového umění 19. století i několik obrazů významného norského expresionisty Edvarda Muncha, včetně kopie světoznámého obrazu "Výkřik".
Veškeré postřehy o Norsku, jejich kultuře a životním stylu jsem se pak snažila využít jako zdroj inspirace pro vytvoření kolekce návrhů oděvů v norském duchu. Na závěr jsme získaly certifikát o absolvování stáže "Fashion Stylist in EU". Pozitivní stránkou stáže v cizí zemi je zejména poznání nové země, porovnání jejích zvyků, tradic a životního stylu, asimilace v cizím prostředí, navázání nových kontaktů, využití jazykových znalostí a zlepšení komunikace v cizím jazyce.
Tři týdny blízko ráje
Po dlouhé a náročné cestě nás přivítala zem, kde byly ještě prohřáté písky, a kde i v pozdních hodinách bylo tolik světla, kolik u nás není v poledne. Přes trochu ztvrdlé nohy z autobusu jsme se vydali směrem k našemu hotelu. Ulice plné lidí, neustálé troubení aut, které jako by varovalo se vztyčeným ukazovákem před svou tvrdou skořápkou. Ačkoli to bylo hektické a rychlé, stihl jsem si užít naši první procházku po večerních Athénách, a když jsme dorazili unavení k našemu pobřežnímu hotelu, naplnila tuto idylu vůně moře.
Na stáž jsme byli vysláni v rámci programu Leonardo da Vinci. Naše skupina byla pětičlenná a já, jakožto sám kluk, jsem pro sebe zastával funkci hlavního bosse. Naším plánem bylo také mapovat módu a styl v jiných zemích, v našem případě v Řecku. V tomto směru bychom se jako národ mohli dobře a kvalitně poučit, protože to, co jsem viděl, mi otevřelo srdce a hlavu k novým nápadům.
Řecko se probouzí na rozdíl od nás do večera a ten si pak užívá plnými doušky až do brzkých rán, kdy se zase probouzíme my do práce. Ačkoli jsme byli na stáži, takže vlastně ve škole, nevstávali jsme tak brzy. Dá se říct, že jsme čekali, až se probudíme. Nemyslím si, že bychom náš drahocenný čas promeškávali nebo flákali, my jsme si ho po řeckém stylu užívali. Snažili se přijmout myšlení nikam nechvátat, to, co na vás čeká, na vás bude čekat i za další hodiny, a tak to můžete udělat v podstatě kdykoli, být bez stresu. Najednou si opravdu uvědomíte priority ve svém životě a podle toho se pak řídíte. Bohužel mi tento stav a myšlení nezůstalo po návratu domů, tady jsem spadl zpět na zem.
Cílem naší stáže bylo spolupracovat se zdejší firmou na sportovní oblečení zaměřené převážně na fitness a aerobic. Cesta k naší firmě byla lemována spoustou nedostavěných domků, kterým však dráty z nahrubo postavených plochých střech nekazily na kráse. Všudypřítomná vůně oliv, eukalyptů a jehličnatých stromů, čistila vzduch, který bohužel i zde byl plný smogu. Seznámení s příjemnými lidmi a se snahou pomáhat nás nabudilo k práci, kterou jsme se chtěli odvděčit. Navrhovali jsme části nové kolekce pro příští sezónu a účastnili se celého procesu výroby oděvů. Od prvních ručně nakreslených návrhů přes práci s potisky na počítači až po hotový výrobek. Ze začátku jsme měli problém se šitím na speciálních šicích strojích, ale vše jsme se rychle naučili. Tímto způsobem jsme strávili pracovní část stáže, za kterou se samozřejmě dostavil určitý posun v kvalitě práce.
Celá krása Athén se nám ukázala až poté, co jsme se vydali na největší kopec Lykhavitos. Kam jen oko dohlédlo samé budovy, silnice, dým a pára, lidi, auta, hluk a děs. To celé pod kobercem spiklenecky ležícího smogu. Přiznávám se, že toto jsem nečekal, a tak mi trvalo opravdu delší dobu, než jsem rozdýchal skutečnost spojenou s velkým městem. Po určité době mi padly do očí i ty spousty antických památek a celé mi to přišlo neuvěřitelné. Tímto zážitkem ve mě gradoval třítýdenní sen. Ve volných dnech jsme už poznávali město nejen z božské výšky, ale ruch v ulicích jsme si osobně prošli. Při procházení Athén jsem narážel na známé a krásou naplněné památky. Radost z té krásy mi kazila cena, která dávala na výběr mezi zážitkem z interiéru z řeckých dějin nebo jídlo na tři dny. Asi jsem párkrát udělal chybu, najedl se a zážitek obešel z venku.
Samozřejmě každé hlavní město má kolem sebe nafouklou bublinu a do letáků o zemi se dávají jen krásné fotky, horší se schovávají a zakazuje se o nich mluvit. Dokud si neprojedete i ty chudší čtvrti, tak byste opravdu mohli věřit v to, že tady je to bez chyby.
Co říci závěrem, Řecko. Děkuji, to je nejspíše vše, čím můžu poděkovat za shlédnutí toho, na co se nezapomíná.