č. 2/ duben 2005

OBSAH

PDF verze 

ARCHÍV STARŠÍCH ČÍSEL

Ze stáže ACADEMIA v Estonsku

Academia (www.ac-creteil.fr/steurop) je projekt evropských stáží pro profesní a výchovné poradce, který je realizován v rámci programu Leonardo da Vinci. Česká republika se připojila k projektu již v roce 2000. Profesním a výchovným poradcům nabízí šanci absolvovat týdenní studijní návštěvu v zahraničí, při které mají možnost přímo nahlédnout do poradenských a vzdělávacích systémů jednotlivých zemí. Průběh stáží je ve většině případů kombinací praktické a teoretické části. Návštěva tak umožní účastníkům výměnu zkušeností o pracovních přístupech, nástrojích, využití informačních technologií a v neposlední řadě zlepšení jazykových schopností. Dva poradci z vysokoškolské poradny na katedře pedagogiky a psychologie Jihočeské univerzity v Českých níkům jazyBudějovicích, Petr Grinninger a Zuzana Štefánková, se v roce 2004 zúčastnili stáže ve Foundation for Lifelong Learning Development kových INNOVE v estonském Tallinnu. Napsali nám svoje zážitky a postřehy.

Stáž byla převážně zaměřena na kariérové poradenství ve smyslu distribuce pracovních sil a zúčastnilo se jí celkem 11 poradců ze šesti evropských zemí: České republiky, Finska, Francie, Norska, Španělska a Velké Británie. Během návštěvy jsme získali přehled o současném estonském poradenském systému ve školské oblasti i v rezortu práce, se zvláštním důrazem na práci s mladými lidmi, přesněji o trendu jeho probíhajícího vývoje. Měli jsme možnost navštívit i různé instituce všech úseků tohoto poradenského systému a setkat se s lidmi zde pracujícími, ptát se a diskutovat. Navštívili jsme organizace ve třech městech – Tallinnu, Tartu a Polva. Viděli jsme tak estonské kariérové poradenství v reálných podmínkách, na centrální i místní úrovni. Vzájemně jsme si také stručně představili poradenské systémy svých domovských zemí a seznámili se s konkrétními problémy: systémovými i osobními.

První pracovní den proběhl v sídle Nadace pro celoživotní učení a rozvoj INNOVE podle programu: přehled estonského vzdělávacího systému a kariérového poradenství v jeho rámci, přehled estonského trhu práce včetně kariérového poradenství nabízeného úřadem práce.

Z návštěvy tallinnského Úřadu práce nám utkvěly v hlavě některé zajímavosti. Například odhad skutečného počtu nezaměstnaných přesahuje dvojnásobek evidovaných a počítá se s tím, že nízká sociální podpora (400 EEK) stejně nepokrývá náklady na život, takže mnoho obyvatel, zejména mužů, "pracuje v šedé ekonomice".

Uzákonění estonštiny jako jediného úředního jazyka postihlo zejména ruské obyvatelstvo (cca 40 % obyvatel) staršího a středního věku. Rusové, kteří nezvládli estonštinu, nemohou pracovat ve státních ani komunálních službách aj. úřadech a stali se sociálním problémem napohled srovnatelným s obtížnou zaměstnatelností Romů v některých regionech ČR. Mladí evidovaní nezaměstnaní Rusové chtějí prakticky jakoukoliv práci – na rozdíl od mladých nezaměstnaných Estonců, kteří hledají dobře placené zaměstnání, pokud možno manažerské. U mladých zaměstnání evidovaných nezaměstnaných žen je to obráceně: pracovat a dělat cokoliv chtějí spíše Estonky, zatímco Rusky hledají především reprezentativní zaměstnání (sekretářky apod.).

V druhém univerzitním městě, Tartu, jsme navštívili Tartu Vocational Training Centre. V tomto centrálním (a v oblasti jediném) výcvikovém středisku, jež je obdobou našich SOU, se profesně vzdělávají i dospělí. Oddělení plánování profesní dráhy se podílí jednak na přípravě frekventantů střediska (učiliště), jednak na přípravě profesní dráhy žáků základních škol. „Pod jednou střechou“ je zde poradenská činnost, u nás v ČR rozdělena do dvou různých rezortů: práce a školství. Při obědě v jídelně školy, kde se učí také kuchaři, pekaři a cukráři, jsme měli možnost ochutnat jejich produkty.
Další zastávkou byla starobylá, duchem však mladá Univerzita v Tartu. V současné době má 11 fakult s asi 19 tisíci studentů. Mezinárodní studentské oddělení má stále více práce, neboť přibývá studentů ze Západu, kteří studují v Estonsku. Dvě pracovnice pěkně zařízeného univerzitního poradenského střediska se zabývají především podáváním „kariérních“ informací. Zdá se, že individuální psychologické služby, jaké poskytujeme u nás, jsou "luxusním zbožím". V Domě techniky a zájmové činnosti – Tartu Anne Technical House – si mohou návštěvníci kromě běžných zájmových aktivit nacvičit na moderním trenažéru jízdu autem v podmínkách řady konkrétních evropských měst.

V městečku Polva, ještě dalších 45 km jihovýchodně od Tallinnu, jsme se rozhodně nenudili. Velmi zajímavá byla návštěva místní základní školy a hospitace ve vyučovací hodině čtvrté třídy. V rámci přípravy na povolání byla na pořadu profese LESNÍK. Na tuto hodinu příští týden naváže výlet do lesa s možností osahat a vyzkoušet si to, o čem si dnes povídali s paní učitelkou i s mladou „lesničkou“. Klima této školy je krásným příkladem vzdělávání v duchu globální výchovy. Poradenské centrum pro volbu povolání – Polva Vocational Counselling Centre – má jedno z pracovišť v základní škole v ulici Kesk. Po seznámení s činností Centra (s jedinou přetíženou, ale dětmi zjevně milovanou poradkyní), sídlícího přímo ve škole, následovalo setkání s třemi patnáctiletými členkami turisticko-přírodovědného klubu fungujícího při Centru. A nekuřácká samoobslužná restaurace coby školní jídelna má v rámci globální výchovy taky něco do sebe – i kdyby nenabízela tak hezký výhled na místní jezero!

Jako psychologové jsme si samozřejmě všude všímali i sociálně-psychologických aspektů života. Projížďka moderní částí Tallinnu, včetně prohlídky obytných čtvrtí lidem blízkých rozměrů, jaké známe z finské bytové architektury, končila mementem: kontrastně neosobní panelákové sídliště považují naši hostitelé za neštěstí – jak pro obyvatele a jejich vztahy, tak i pro krajinu! Překvapivě i kolegové z Francie a Španělska neradi připouštěli, že ani u nich nejsou podobná „sídliště chudých“ raritou.
Jak při samotné prohlídce města a přístavu, tak při dalších setkáních s krajinou a místními lidmi jsme konstatovali, že se Estonci zjevně zotavili z letitého "budování socialismu" v rámci SSSR rychleji a důsledněji než ČR. Jen chabé zbytky konstrukcí mimo hlavní přístav připomínají, že zde někde byla opevnění "hrází proti kapitalismu". Rozsáhlé Staré město estonské metropole je až na ojedinělé výjimky opravené a čisté (kupodivu bez vizitek sprejerů). Život se zdá být klidnější a ačkoliv v Tallinnu jezdí nemálo automobilů, v jeho historické části zahlédnete auto výjimečně – obvykle jen taxi. Tallinn je zjevně multikulturní město. Lidé různých národností zde po léta žijí a provozují své živnosti. Snad všichni mladí a většinou i lidé středního věku se domluví anglicky, restaurací nabízejících Budvar, Krušovické pivo či Plzeň jsme však viděli víc než „fast-food“ provozoven. Jediný McDonald‘s ve Starém městě se navenek zcela přizpůsobil okolí. Jak jsme mohli vidět i v Tartu, městě srovnatelném s Českými Budějovicemi, Estonci sice také vycházejí vstříc turistům, nepodbízejí se jim však. Prezentují především hrdě a nenásilně svou historii a vlastní způsob života. Hrdost Estonců je zřejmá i z toho, že si nestěžují na přítomnost, ale obvykle převádějí řeč na plány do budoucnosti – společenské i osobní.