ISSN 1212-9739 |
OBSAH
|
Rozhovor s náměstkem ministra financí doc.Ing. Jiřím Volfem, CSc.V rámci projektu "Budování institucionálních kapacit pro řízení veřejných financí a rizik", financovaného z grantu Světové banky, připravilo v roce 2001 Ministerstvo financí ve spolupráci s Národním vzdělávacím fondem cyklus seminářů a školení, zaměřených na výkonové a střednědobé rozpočtování v České republice. Odpověď je snadná. Jde prostě o zdokonalování procesu rozpočtování využíváním nejnovějších dosažitelných poznatků a zkušeností. Rád bych zdůraznil, že jsme vděčni všem, kteří nám v této snaze pomáhali ať finančně, organizačně, svým poznáním nebo vlastní aktivní spoluúčastí v auditoriu. Semináře a školení zaměřená na střednědobé a výkonově orientované rozpočtování, která jsme uspořádali v letošním roce, jsou součástí širšího projektu. Tento projekt s názvem Budování institucionálních kapacit pro řízení veřejných financí a rizik, byl zahájen v roce 2000 uzavřením smlouvy mezi Fondem pro institucionální rozvoj Světové banky a Ministerstvem financí. Navázali jsme tak na předchozí velmi konkrétní spolupráci se Světovou bankou, při níž byly mimo jiné analyzovány, roztříděny a ohodnoceny rizikové faktory skryté v soustavě veřejných rozpočtů v České republice. Projekt by měl podpořit vytváření podmínek pro minimalizaci nepříznivých vlivů těchto rizikových faktorů na vývoj rozpočtů. Byl proto zacílen do tří oblastí, které mohu stručně charakterizovat jako oblast řízení státního dluhu, problematiku vytváření moderní státní pokladny a strategii střednědobého a výkonově orientovaného rozpočtování v České republice. Významnou etapou projektu bylo zpracování expertních studií v každé z těchto oblastí. Problematiku střednědobého a výkonově orientovaného rozpočtování pro nás zpracoval profesor University of Maryland pan Allen Schick, výsledkem jeho práce je zpráva "Strategie pro zavedení střednědobého a výkonově orientovaného rozpočtování v České republice". Dalším krokem pak byla příprava vzdělávacího cyklu pro pracovníky Ministerstva financí a řady dalších institucí. Tento cyklus, specielně zaměřený na řízení veřejných výdajů, střednědobé a výkonově orientované rozpočtování, byl od počátku součástí projektu. Závěry a doporučení obsažená ve zmíněné zprávě a schválení nového zákona o rozpočtových pravidlech jen potvrdily správnost tohoto záměru.
Komu byly semináře a školení určeny? Pro přípravu vzdělávacího cyklu jsme si vytkli několik cílů. Nechtěli jsme pouze seznámit pracovníky zabývající se rozpočtem s moderními, ve vyspělých zemích osvědčenými přístupy k rozpočtu. Naším záměrem bylo vytvořit prostor pro konfrontaci různých zkušeností a přístupů s moderními metodami, nenásilně podporovat motivaci ke změnám a rozšiřovat poznatky též mimo okruh přímých účastníků. Podle těchto kriterií jsme zvolili vzdělávací formy i strukturu účastníků. Uspořádali jsme postupně čtyři pětidenní školení a dva dvoudenní semináře. Pětidenní školení měla totožný program a zúčastnilo se jich celkem více než 120 účastníků. Vedle zaměstnanců Ministerstva financí to byli zástupci prakticky všech ministerstev a ústředních orgánů, většinou ředitelé odborů či vedoucí oddělení zodpovědní za rozpočet příslušné rozpočtové kapitoly. Jsem rád, že se nám podařilo získat k aktivní účasti také zástupce Fakulty financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické a Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity, i Nejvyšší kontrolní úřad. Dvoudenní semináře byly určeny pro vysoké představitele ústředních orgánů, celkem se jich zúčastnilo více než třicet náměstků ministrů a vedoucích úřadů ústředních orgánů, včetně několika nejvyšších reprezentantů úřadů. Smyslem seminářů bylo především vytvoření platformy pro diskusi o nezbytnosti a smyslu dalších reformních kroků v oblasti veřejných rozpočtů.
Kdo byli autoři vzdělávacího cyklu a přednášející? Školení a semináře připravil a obsahově zajistil Holandský ekonomický institut společně se Školou veřejných financí při holandském Ministerstvu financí. Pro tyto partnery jsme se rozhodli na základě výsledků výběrového řízení organizovaného podle pravidel Světové banky. Při výběru jsme hodnotili pozitivně jejich profesionální zkušenosti se vzděláváním pracovníků státní správy a také fungující zázemí pro takové činnosti. Významnou roli při výběru však sehrála také nedávná, pro nás velmi zajímavá holandská zkušenost. Holandsko se před nemnoha lety vyrovnávalo s podobnými negativními trendy ve vývoji veřejných rozpočtů, jaké zaznamenáváme u nás. Tvrdými systematickými kroky se však holandské vládě podařilo charakteristiky tohoto vývoje zásadně změnit. Holandští politici dnes řeší problémy, jak naložit s přebytky rozpočtu, při již dosažené převážně vysoké úrovni zajištění veřejných služeb.
Na jaké konkrétní otázky byla školení zaměřena? Pětidenní školení byla zaměřena na problematiku řízení výdajů státního rozpočtu, na víceleté rozpočtování a na programové a výkonově orientované rozpočtování. Tato témata byla pojímána z hlediska současné situace a perspektiv v České republice, v konfrontaci se zkušenostmi z Holandska i s pozitivně hodnocenými trendy v dalších ekonomicky vyspělých zemích. Lektoři kombinovali přednášky s diskusí a s řešením názorných příkladů, v průběhu každého dne se tyto formy práce střídaly. Účastníci pracovali v různě sestavených skupinách na analýze, návrzích řešení a prezentaci konkrétně definovaného problému.
Jak hodnotíte vzdělávací cyklus po jeho skončení, s jakými připomínkami účastníků jste se setkal? Domnívám se, že semináře a školení naplnily cíle které jsme si stanovili. Sami účastníci je hodnotili převážně velmi pozitivně, za určité negativum označili někteří nedostatek času pro seznámení s detailními metodickými postupy. Tohoto potenciálního nedostatku jsme si byli vědomi již při přípravě programu školení. S ohledem na základní cíle vzdělávacího cyklu jsme však dali přednost pestré struktuře účastníků a jí odpovídajícímu stupni zobecnění. Tím jsme se snažili vytvořit prostor k nastartování budoucích reformních kroků. Jejich příprava a prosazení bude snazší při vzájemném porozumění mezi ministerstvy, ostatními ústředními orgány, ministerstvem financí i odborníky z akademických kruhů.
Co byste označil za největší přínos seminářů? Domnívám se, že semináře a školení poskytly především široký prostor pro popularizaci moderních přístupů k rozpočtu. Byla vytvořena možnost konfrontace odborných názorů a přístupů mezi odborníky představujícími reprezentativní spektrum institucí, odlišné profesionální zkušenosti, ale také odlišnou míru osobní motivace k podpoře a realizaci změn. Na těchto odbornících bude do značné míry závislá příprava a realizace případných dalších reformních kroků v soustavě veřejných rozpočtů. Sami účastníci velmi dobře hodnotili také soubor odborných textů který byl sestaven v závislosti na programu školení. Jedná se o cíleně strukturovaný soubor textů v českém jazyce, z nichž některé se zabývají problematikou řízení veřejných výdajů obecně, jiné byly zpracovány specielně pro využití v České republice. Podle mého názoru přispěl nedávno ukončený vzdělávací cyklus ke zvýšení informovanosti o ověřených principech působících pozitivně na stabilitu veřejných rozpočtů i ke zvýšení motivace ke změnám u pracovníků státní správy, kteří by měli být tvůrci a nositeli těchto změn. Je také potěšitelné, že účastníci prokázali zájem o hledání komplexnějších přístupů a exaktnějších metod v rozpočtování spolu s prodlužováním časových horizontů rozpočtů ze střednědobé úrovně. |