Memorandum o celoživotním učení
Přílohy
Příloha I: PŘÍKLADY PRAXE CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ1. cíl: Zaručit všeobecný a neustálý přístup k učení pro získávání a obnovování dovedností potřebných pro trvalou účast ve společnosti znalostíPříloha II: ROZSAH TVORBY INDIKÁTORŮ A KRITÉRIÍ PRO CELOŽIVOTNÍ UČENÍ
2. cíl: Znatelně zvýšit míru investování do lidských zdrojů a vyjádřit tak prioritu nejvýznamnějšímu bohatství Evropy - jejích lidí
3. cíl: Vyvinout účinné metody vyučovaní a učení pro celoživotní učení a pro učení v celé šíři života
4. cíl: Významně zlepšit způsoby pojímání a hodnocení účasti na učení a jeho výsledků, zejména u neformálního a informálního učení
5. cíl: Zajistit, aby se každý mohl snadno dostat ke kvalitním informacím a radám týkajícím se vzdělávacích možností, a to v průběhu celého svého života a v celé Evropě
6. cíl: Poskytovat příležitosti k celoživotnímu učení co nejblíže k učícím se osobám v jejich obcích a využívat přitom metod založených na informačních a komunikačních technologiích
1. Pozadí
2. Současná situace
3. Nové potřeby
3.1 Nové základní dovednosti pro všechny4. Cesta vpřed
3.2 Více investic do lidských zdrojů
3.3 Inovace ve vyučování a učení
3.4 Oceňovat učení
3.5 Přehodotit poradenství
3.6 Přiblížit učení domovu
5. ZávěryPŘÍKLADY PRAXE CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ
Tato příloha představuje několik příkladů "dobré praxe" - projektů nebo iniciativ, které ukazují, jak uvést celoživotní učení do života. Většina projektů vybraných z Evropské unie byla financována Společenstvím. Jsou zde také příklady z mimoevropských zemí, které se často potýkají s podobnými úkoly, pokud jde o realizaci celoživotního učení. Výběr byl proveden na základě návrhů z Cedefop, EURYDICE, ETF a na základě studie objednané Evropskou komis, jak Společenství přispívá k financování celoživotního učení. Většina příkladů z Evropy má jasnou evropskou dimenzi a všechny příklady ilustrují inovační a flexibilní přístupy, kterými mohou občané i další partneři uvádět celoživotní učení do praxe. Některé iniciativy probíhají již po několik let a jsou efektivní. V jiných případech ještě neexistují pevné důkazy o úspěšnosti projektů, byly však uvedeny, protože jsou inovativní nebo zajímavé. Seznam zdaleka není vyčerpávající. Cílem je značně konkrétně ilustrovat, co celoživotní učení znamená, a podnítit diskusi a hledání nových myšlenek a metod - v Evropě i mimo ni. Identifikovat dobré příklady a navrhovat způsoby jejich rozšiřování bude významným aspektem debaty zahájené tímto Memorandem.
1. cíl: Zaručit všeobecný a neustálý přístup k učení pro získávání a obnovování dovedností potřebných pro trvalou účast ve společnosti znalostí
Švédsko - Iniciativa vzdělávání dospělých (The Adult Education Initiative - AEI)
Realizace: Červenec 1997 - červenec 2002. Cílová skupina: dospělí.AEI se především zaměřuje na dospělé, kteří jsou nezaměstnaní nebo nemají úplné tříleté středoškolské vzdělání. Těmto dospělým, kteří vzdělávání nejvíce potřebují, by měla být dána šance aktualizovat a doplnit své znalosti. Zvýšená úroveň dovedností a zlepšená sebedůvěra jim pomůže posílit si pozici na trhu práce. Hlavní úkoly AEI:
- snížit nezaměstnanost;
- rozvíjet vzdělávání dospělých;
- snižovat rozdíly ve vzdělání;
- podporovat růst vzdělanosti.
Záměrem je, aby se všechno vzdělávání, které probíhá v rámci této iniciativy, řídilo, pokud jde o formu a obsah, potřebami, přáními a schopnostmi jednotlivce. Každý člověk by měl mít dostatečnou možnost výběru typu studia, jeho doby a místa. Uznávání získaných kompetencí může zkrátit dobu, kterou studenti stráví studiem.Nadnárodní projekt YOUTHSTART - Gemeente Groningen
Realizace: Zahájen v listopadu 1995, stále probíhá. Cílová skupina: mladí lidé.
Zdroje spolufinancování: YOUTHSTART, nizozemská vláda, soukromé podniky v Groningen, Nizozemsko. Hlavní organizátor: Stin Postbus a partneři v Irsku a v Rakousku.Schopnost používat informační technologie a dobré interpersonální dovednosti jsou považovány za klíčové faktory pro získání zaměstnání v Nizozemsku.
Projekt je úzce provázán s národními cíli celoživotního učení, které přikládají velký význam rozvoji informačních a komunikačních dovedností a užívání inovativních pedagogických přístupů. Je v souladu s definicí celoživotního učení Evropské komise.
Projekt se replikuje i v dalších severních provinciích Nizozemska. Účast malých a středních podniků je klíčovým faktorem pro udržitelnost projektu.
Kurzy obsahují kombinaci přípravy v klíčových a interpersonálních dovednostech. Mezi ně patří sebeúcta, chování při přijímacím pohovoru, vyřizování telefonních hovorů, práce ve skupině apod. Tato kombinace je vhodná pro cílovou skupinu mladých nezaměstnaných, protože ti potřebné zkušenosti.2. cíl: Znatelně zvýšit míru investování do lidských zdrojů a vyjádřit tak prioritu nejvýznamnějšímu bohatství Evropy - jejích lidí
Evropský projekt ADAPT: EU - JobRotation
Cílové skupiny: Jednotliví zaměstnanci, skupiny zaměstnanců, podniková oddělení nebo průmyslové obory a nezaměstnaní.
Realizace: Zahájen v Dánsku v 90. letech a stále probíhá, v deseti dalších členských státech je řízen prostřednictvím programu ADAPT.
Východiskem projektu JobRotation jsou podniky a jejich vzdělávací potřeby, jež jsou důsledkem zavádění nové technologie, organizačních změn nebo internacionalizace. Princip projektu JobRotation je jednoduchý: zaměstnanci procházejí doplňující přípravou, zatímco je dočasně nahradí nezaměstnaní vyškolení pro zástup. V roce 1999 se podle odhadu v celé Evropě zúčastnilo projektů JobRotation 5311 lidí a 622 podniků. Flexibilita metody JobRotation umožňuje její přizpůsobení národnímu nebo regionálnímu rámci a jedinečné místní situaci. Pokud jde o účinky projektu na zaměstnanost náhradníků, ukazují výsledky ze všech evropských regionů, že přibližně 75 % náhradníků získá zaměstnání po ukončení období zástupu buď v podniku účastnícím se projektu JobRotation nebo v jiné firmě.Spojené království - Investoři rozvoje lidí (Investors in People)
Realizace: Zahájen v roce 1991, stále probíhá.Program Investors in People byl ve Spojeném království zaveden v roce 1991 a od té doby se osvědčil jako významná iniciativa pro identifikaci těch podniků, které investují do odborné přípravy svých zaměstnanců. Program poskytuje zaměstnavatelům národní standard analýzy vzdělávacích potřeb, který podniky ucházející se o uznání jako Investor in People musí splňovat. Pomáhá maximalizovat výkonnost podniku tím, že spojuje přípravu a rozvoj zaměstnanců s podnikovými cíli. Standard je založen na čtyřech hlavních principech:
- Vedení podniku se zaváže pečovat o rozvoj všech zaměstnanců, aby se dosáhlo podnikových cílů;
- Zaměstnavatel pravidelně aktualizuje podnikové cíle a plánuje, jak jich dosáhnout rozvojem dovedností jednotlivých zaměstnanců i celých týmů;
- Zaměstnavatel se stará o přípravu a rozvoj zaměstnanců od okamžiku přijetí a po celou dobu zaměstnání;
- Zaměstnavatel hodnotí investice do přípravy a vliv přípravy na zlepšení efektivnosti.
Program Investors in People byl zahájen také v Nizozemsku, podporován nizozemskou iniciativou pro celoživotní učení a Národním akčním plánem zaměstnanosti.3. cíl: Vyvinout účinné metody vyučovaní a učení pro celoživotní učení a pro učení v celé šíři života
Nadnárodní projekt Sokrates: MIWEUL - Uvést celoživotní učení na evropské vysoké školy (MIWEUL- Making it work: European Universities and LLL)
Realizace: 1997- 1999.Tento nadnárodní projekt byl financován v rámci akce Vzdělávání dospělých v programu Sokrates a zahrnoval spolupráci a srovnávací výzkum, na němž se podíleli výzkumní pracovníci čtyř členských států EU. Cílem bylo vytvořit síť výzkumných středisek a zjistit, jak politika a praxe vzdělávání a odborné přípravy může více přispět k celoživotnímu učení. Zaměřuje se proto na tyto aspekty:
Evropská síť inovačních škol (European Network of Innovative Schools - ENIS)
- Analýza vývoje vysokých škol jako středisek celoživotního učení ve čtyřech evropských zemích;
- Formulace politiky, orientace celoživotního učení (zejména přístup ke vzdělávání a potřebám dospělých studentů) a překážky budoucího vývoje;
- Identifikace společných a odlišných rysů celoživotního učení v evropských zemí;
- Podpora změn vzdělávací politiky na regionální, národní a evropské úrovni lepším pochopením toho, co se děje na národní a institucionální úrovni;
- Podpora evropské dimenze a vzájemného porozumění v oblasti celoživotního učení.
Tento projekt poskytl celkový přehled celoživotní dimenze vysokoškolského vzdělávání a příklady politiky realizované na národní úrovni. Významným příspěvkem k rozvoji celoživotního učení ve vysokém školství je zdůrazněné míry, do jaké mohou vysoké školy v partnerství s podniky, regionálními a místními úřady a obecními seskupeními rozšířit účast a přístup ke vzdělávání netradičních studentů včetně těch, kteří používají informační a komunikační technologie.
Cílová skupina: Vzdělávací instituce.Celkovým cílem projektu ENIS, který je složkou struktury EUN (Schoolnet) je vytvořit síť inovativních škol, která může být využívána pro plné uplatnění pilotních projektů v EUN i mimo ni. Celá síť - sestávající z přibližně 500 škol z nejrůznějších evropských zemí - vytvoří společný integrovaný rámec pro technickou infrastrukturu, pedagogické a organizační nástroje, pedagogickou a organizační metodiku, dovednosti a znalosti.
Síť zahrnuje školy, které mají odpovídající vybavení informačními a komunikačními technologiemi a zkušenosti s jejich využíváním. Každá členská země EUN určí nejvíce inovativní školy. Všechny školy projektu ENIS předloží přihlášku, jež posoudí centrální úřady. Hlavním přínosem pro inovativní školy bude přístup k úplné webové stránce EUN včetně aplikací, vzdělávacích materiálů a pomůcek vyvinutých pracovními programy EUN.4. cíl: Významně zlepšit způsoby pojímání a hodnocení účasti na učení a jeho výsledků, zejména u neformálního a informálního učení
USA - Hodnocení předchozího učení (Prior Learning Assessment)
Realizace: Zahájen v roce 1994, stále probíhá.PONSI - Projekt neuniverzitní sponzorované certifikované výuky (Project on Noncollegiate Sponsored Instruction and Credit) zahájený vedením Newyorské státní univerzity následoval pilotní studii provedenou v roce 1974. Od roku 1994 ve spolupráci s Kalifornskou státní univerzitou uznává kurzy absolvované v celé zemi. V roce 1999 přijímalo certifikáty uznávané PONSI 1400 univerzit a akademií. Zároveň byl zaveden Systém uznávání kreditů neuniverzitního vzdělávání (College Credit Recommendation System - Credit) Americkou radou pro vzdělávání, ve Washingtonu, která je střechovou organizací všech akreditovaných univerzit a akademií v USA.
Převažují tři přístupy k hodnocení předchozího učení: testy, evaluace neuniverzitní sponzorované přípravy a komplexní zhodnocení životních a pracovních zkušeností na základě portfolia.
Portfoliové hodnocení je jedinou metodou, jež pomáhá dospělým studentům evaluovat vlastní předchozí učení a vytvářet podle toho plány budoucího učení a rozvoje. Je to holističtější přístup v tom, že se zaměřuje na identifikaci a artikulaci učení i na jeho měření a evaluaci. Portfolio je formální dokument zaznamenávající zkušenosti získané mimo vysokou školu, který se využívá při jejich uznávání vysokou školou.
Všechna tato opatření směřují k přijetí a realizaci celoživotního učení jako součásti moderního života. Vedou k rozvoji učení po dokončení školy. Je však obtížné najít důkazy o tom, jak hodnocení předchozího učení ovlivňuje postup a vývoj v práci nezávisle na akademických výsledcích. Je to proto zajímavou oblastí vyžadující další zkoumání, vzhledem k tomu, že mnohé další země pohlížejí v tomto směru na USA jako na svůj vzor.Francie -Bilance kompetencí (Bilan des compétences)
Realizace: Zahájen v roce 1985, stále probíhá. Cílové skupiny: jednotlivci a podniky.Iniciativa může pocházet z podniku nebo od samotného pracovníka. Cílem je umožnit zaměstnancům, aby si uvědomili své profesní a osobnostní kompetence i svou motivaci a postoje, a tím jim usnadnit stanovení profesních a vzdělávacích cílů a kariéry. Bilan des compétences je celostátní systém definovaný a spravovaný podle zákona. Zaměřuje se na trh práce a na podniky. Účelem je poskytovat zpětnou vazbu zaměstnavateli nebo zaměstnanci v otázkách kompetencí, a tak podporovat další učení a kariérní vývoj. Bilan des compétences se nezabývá formálním uznáváním kompetencí podle kvalifikačních standardů. Je zaměřen na jednotlivce i podniky.
5. cíl: Zajistit, aby se každý mohl snadno dostat ke kvalitním informacím a radám týkajícím se vzdělávacích možností, a to v průběhu celého svého života a v celé Evropě
Nadnárodní projekt Leonardo da Vinci: EURO PRO-FILES (Vývoj multimediálního softwarového programu pro poradenství)
Cílová skupina: mladí lidé.Projekt je financován z programu Leonardo da Vinci. Jeho cílem je navrhnout a realizovat multimediální softwarový program pro rozvoj systémů profesního poradenství pro mladé lidi. Multimediální povaha tohoto nástroje umožňuje srovnávat profesní profily a podporuje odbornou přípravu mladých lidí a vývoj poradenských systémů.
Projekt usnadňuje výměny v oblasti odborné přípravy na evropské úrovni, protože CD-ROM poskytuje databázi kvalifikačních profilů požadovaných pro zvolená povolání i odpovídající přípravy. Tento nástroj podstatně posiluje mobilitu mládeže a stírá rozdíly kultury, profesí a odborné přípravy.
Vliv na národní poradenské systémy je velmi pozitivní. Projekt umožňuje poskytovatelům kariérních poradenských služeb odpovídat na žádosti mladých lidí o informace o profesních profilech na skutečně nadnárodním základě. Rady mohou být přesně přizpůsobeny požadavkům studujících a pomohou jim se kvalifikovaně rozhodovat o využití možností mezinárodní mobility.Kanada - SkillNet.ca
Založena: 1993.SkillsNet.ca je nejrychleji rostoucí kanadská síť webových stránek poskytujících komplexní profesní a kariérní informace. Je partnerstvím integrovaných služeb pro přijímání pracovníků, které bylo vyvinuto firmami Industry Canada, Human Resources Development Canada a Xwave Solutions. Mezi partnery patří univerzity, jiné vysoké školy a instituce z oblasti zdravotnictví, umění a kultury, vzdělávání, letecké údržby a dobrovolných organizací. Další partnerské stránky se vytvářejí. CANARIE Inc. je pokročilá kanadská organizace pro rozvoj Internetu. Byla v roce 1993 a spolupracuje s vládou, s průmyslem, s výzkumnými a vzdělávacími zařízeními na rozvoji kanadské pokročilé infrastruktury, vývoje aplikací a používání Internetu.
6. cíl: Poskytovat příležitosti k celoživotnímu učení co nejblíže k učícím se osobám v jejich obcích a využívat přitom metod založených na informačních a komunikačních technologiích
Nadnárodní projekt ADAPT: SES-NET - Síť Jihovýchodního Skotska pro vzdělávání a přípravu (South East Scotland Network for Education and training)
Realizace: Září 1998 - červen 2001, program ADAPT.
Cílové skupiny: Malé a střední podniky v řadě sektorů včetně distribuce a maloobchodu, multimédií, turismu a automobilového průmyslu.Univerzita pro průmysl (UfI - University for Industry) bylazaložena, aby se vize vlády Spojeného království o "učící se společnosti" přeměnila v realitu. Hlavními úkoly UfI (jež nyní užívá obchodní značku learndirect) je stimulovat poptávku po celoživotním učení u podniků a jednotlivců a podporovat dostupnost relevantních možností ke kvalitnímu inovačnímu učení, zejména prostřednictvím informačních a komunikačních technologií.
Projekt spojil v partnerství veřejné a soukromé poskytovatele vzdělávání a přípravy, aby vytvořil síť učebních středisek a školitelů. Zakládání učebních středisek je pro projekt klíčové a mnohé ze středisek jsou umístěny v netradičních místech včetně podniků. Celoživotní učení je tak dostupné prostřednictvím místních učebních středisek, která poskytují učební možnosti šité na míru specifickým potřebám lidí. Přístup k informacím a poradenství o příležitostech k učení a o jeho poskytovatelích se zlepšil založením telefonického informačního centra pro komplexní poradenství, orientaci a zápis do kurzů.
Nabídka flexibilních způsobů poskytování učení - užívající informační a komunikační technologie, učení rozdělené na malé kousky nebo samostatné moduly - znamená, že se přístup k učení mají i lidé, kteří požadují spíše učení za specifickým účelem než získání plné kvalifikace, nebo zaměstnaní, kteří musí s učením sladit své rodinné a pracovní povinnosti.Austrálie - Učební střediska (Learning centres)
Realizace: Zahájen v roce 1989, stále probíhá. Cíl: Povzbuzovat místní zapojení a budovat místní podporu.Středisko pro výzkum a učení ve venkovských oblastech Austrálie (Centre for Research and Learning in Regional Australia - CRLRA) na Tasmánské univerzitě zkoumá vztah mezi kvalitou učení v určité komunitě, jejím sociálním kapitálem a udržitelnými hospodářskými výsledky ve venkovských oblastech Austrálie. Austrálie má také zkušenosti s vytvářením společné praxe skupin spojených za společným účelem, který zahrnuje další učení a výměnu myšlenek a zkušeností, například vlastníků nebo vedoucích farem. Užitečné zásady pro budování učebních společenství lze čerpat od Univerzit Západní Austrálie nebo Queenslandské sítě otevřeného učení (Queensland Open Learning Network - QOLN).
QOLN byla založena v roce 1989, jako iniciativa queenslandské vlády pro zlepšení přístupu k učení v těch komunitách, kde je omezován prostorovou izolací a jinými faktory. QOLN vytvořila síť více než 40 středisek otevřeného učení, které ve své komunitě vykonávají řadu rolí a funkcí.
Jejich cílem je být ohniskem učení v komunitě. Koordinátoři jsou zaměstnáváni komunitou, aby podněcovali zapojení obyvatel, získávali jejich podporu a rozšiřovali vliv střediska v komunitě.ROZSAH TVORBY INDIKÁTORŮ A KRITÉRIÍ PRO CELOŽIVOTNÍ UČENÍ
1. Pozadí
Celoživotní učení je již delší dobu tématem diskusí o vzdělávací politiky. Postupně se však stalo prioritní oblastí pro její utváření koncem 90. let, kdy byl všeobecně uznáván význam celoživotního učení pro sociální a ekonomický vývoj i pro sociální soudržnost a aktivní občanství v ekonomice znalostí. Tento nedávný posun zaměření - spolu se začleněním vzdělávání a odborné přípravy mezi kompetence Společenství, poprvé v Maastrichtské a potom v Amsterdamské smlouvě - vytvořilo zvyšující se poptávku po statistických údajích v oblasti celoživotního učení.
Proces vytváření evropských indikátorů ve vzdělávání a přípravě byl zahájen před desítkami let a v 90. letech se začal rychleji rozbíhat. V únoru 2000 ustavila Evropská komise zvláštní pracovní skupinu pro měření celoživotního učení. Tato komise doporučuje, jaké přístupy by měly být přijaty v rámci Evropského statistického systému (European Statistical System - ESS ), který by měl akceptovat závěry tohoto Memoranda. Při dalším vývoji indikátorů v oblasti celoživotního učení se vezme v úvahu také jednoznačná potřeba indikátorů vyjádřená v dalších oficiálních dokumentech, například v Lisabonských závěrech , ve Společné zprávě o zaměstnanosti, v iniciativě e-Learning a ve zprávě o kvalitě školního vzdělávání.
V pracovní skupině jsou zástupci UNESCO a OECD, aby se zajistilo co největší možné zapojení mezinárodních organizací aktivních v oblasti statistiky vzdělávání.
V následujících odstavcích se snažíme poskytnout stručný přehled existujících statistických informací a nástrojů relevantních pro celoživotní učení, jak je vymezeno v kontextu tohoto Memoranda, i některé náznaky dalšího vývoje.2. Současná situace
Existující statistiky o vzdělávání a odborné přípravě jsou založeny na údajích o vzdělávacím systému, protože tento přístup dosud dominuje při utváření perspektiv dalšího vývoje, a v menší míře na jednotlivcích a podnicích. Zaměřují se na systémy formálního vzdělávání a přípravy (shromažďování dat UOE a VET), na výsledky vzdělávání v rámci těchto systémů a na důsledky vzdělávání pro trh práce (LFS, ECHP atd.). Jsou sbírány také údaje o účasti dospělých ve vzdělávání a odborné přípravě (LFS), i když se jasně zaměřují na formální vzdělávání a přípravu vztahující se k zaměstnání. Jsou k dispozici také údaje o přípravě vztahující se k práci, které poskytují podniky (CVTS), i o výdajích domácností na vzdělávání (HBS), avšak typologie používané pro vzdělávací služby nebo produkty neumožňují užitečné využití těchto informací. Byly také podniknuty snahy o přímé hodnocení dovedností prostřednictvím mezinárodní přehledů, například IALS o gramotnosti a základních matematických znalostech ve vzdělávání dospělých, TIMSS , který je založen na kurikulu a škole, a v nedávné době PISA , který je založen na školách, ne však na kurikulu.
Očekává se, že současná změna pohledu, v němž celoživotní učení má větší váhu nejen ve vzdělávání, ale také v oblasti zaměstnanosti, ekonomického růstu, sociální exkluzi atd., změní pojetí analýzy většiny výše uvedených zdrojů a odhalí se skryté informace, které dosud nebyly využívány, protože k tomu neexistovala jasně vyjádřená potřeba. Tyto zdroje mohou být dodatečně modifikovány, aby lépe zahrnovaly různé aspekty celoživotního učení.3. Nové potřeby
Dnes je třeba více informací o způsobech, jakými se jednotliví občané učí ve formálních i neformálních zařízeních, ale také prostřednictvím informálních činností, například sebevzděláváním. Dovednosti mohou být získávány několika způsoby a je velmi důležité monitorovat získávání dovedností - stejně jako jejich pozbývání. Musíme být schopni hodnotit společenské důsledky učení (např. důsledky vztahující se k občanství, k životnímu prostředí, k ochraně spotřebitele) i důsledky vztahující se k zaměstnání a osobní důsledky v širokém slova smyslu (např. základní dovednosti, hospodářský blahobyt, tělesné a duševní zdraví a prospívání, osobní uspokojení).
Pojmy jako motivace, očekávání a uspokojení jsou pro celoživotní učení podstatné, zatímco osobní investování času a peněz je v této debatě hlavním tématem. Je také třeba vyjasnit úlohu a zapojení různých aktérů na trhu vzdělávání (obchodních podniků, nevládních organizací, profesionálních institucí, místních úřadů, státu a samozřejmě jednotlivců).
Konečně je třeba, jak se trh vzdělávání a přípravy začíná utvářet, shromažďovat informace o poskytovatelích a o ekonomických aspektech vzdělávání, o cenách a dostupnosti nabídky. Systémy učení zůstávaly po několik desetiletí v podstatě stabilní a nyní procházejí radikálními změnami. Efektivní tvorba politiky vyžaduje monitorovat a dokonce anticipovat tyto změny.
Statistika vzdělávání a učení se v neformální a informální oblasti překrývá se statistikami využívání času, statistikami kultury (kde nedávno Generální ředitelství pro vzdělávání a kulturu - DG EAC a Eurostat ve spolupráci s UNESCO učinily pokrok), statistikami turismu a statistikami audiovizuálních služeb, informační společnosti a nehmotných investic ve strukturálních statistikách podnikání. Ty představují možnosti k doplňování přímých zdrojů v celoživotním učení a vyžadují harmonizované přístupy a přístupy ad hoc, mají-li být co nejlépe využity.
Systémy vzdělávání a přípravy mají lidem poskytovat základní dovednosti, které jsou nezbytné pro ekonomiku znalostí. Tyto dovednosti musí být neustále aktualizovány a mnozí lidé k nim budou potřebovat mít přístup i mimo vzdělávací systém. Pak se musí vyvinout veškeré úsilí k tomu, aby tyto možnosti byly hodnoceny přijatelným a srovnatelným způsobem, přičemž by se stavělo na zkušenostech s existujícími metodami přímého hodnocení. Tam, kde je to vhodné, mohou být informace o úrovni základních dovedností (např. v cizích jazycích a informačních a komunikačních technologiích) shromažďovány prostřednictvím výběrového šetření domácností.
Efektivnost formálního vzdělávacího systému při poskytování univerzálního přístupu pro získání základních dovedností a pro vývoj kultury učení by měla dále zkoumat být ve vztahu k celoživotnímu učení. Předpokládá se, že běžný (tradiční) systémový kontext, to znamená učitelé pracující pro vzdělávací instituce vyučující studenty zapsané do specifických programů vedoucích k získání kvalifikací/diplomů, které absolvují za danou dobu, by měl být upraven tak, aby zahrnoval i modulární programy, přerušované studium a kvalifikační dráhy, otevřené a distanční vzdělávání i učební programy řízené učící se osobou. Vzdělávání v raném dětství by mělo být odlišeno od péče o dítě a jeho rozsah i obsah by měl být specificky zkoumán. Další informace o struktuře, organizaci a kurikulu jsou nezbytné, aby se statistické informace o formálním vzdělávacím systému dostaly do správného kontextu a byly relevantní pro utváření vzdělávací politiky.
Informace o neformálním vzdělávání již jsou shromažďovány z existujících zdrojů, od jednotlivců a podniků organizujících přípravu pro své zaměstnance. Měla by však být vyvinuta, případně zlepšena, specifická klasifikace aktivit neformálního a informálního učení pro použití při výběrovém šetření domácností, šetření o využívání času atd.
Informace o individuální motivaci a postojích mohou být také shromažďovány prostřednictvím výběrového šetření domácností, zatímco zapojení a postoje dalších aktérů, například podniků, nevládních organizací atd. by měly hodnoceny ve specifických šetřeních.Pro získávání informací o investicích do celoživotního učení ve formě času a peněz jsou také třeba:
- harmonizované informace o čase investovaném jednotlivci (například prostřednictvím šetření o využívání času); tyto informace se musí propojit v širším kontextem informacemi o organizaci práce, zařízeních péče o dítě atd. a hodnotí překážky v učení z hlediska časové dostupnosti;
- harmonizované informace o spotřebě vzdělávacích služeb a produktů v domácnostech a nákladech domácností na ně prostřednictvím šetření o rozpočtech domácností;
- změny v zacházení s veřejnými výdaji na vzdělávání v účetnictví veřejného sektoru (mělo by se s nimi zacházet jako s investičními, ne běžnými výdaji); - vývoj satelitního účetnictví pro vzdělávání pokrývajícího více než výdaje ve formálním vzdělávání; začlenění výdajů na "infrastrukturu celoživotního učení" (např. komunikační sítě a učební střediska) do analýzy;
- investování podniků do přípravy (strukturální přehled podniků, přehled nákladů na pracovní síly); investování do rozvoje lidských zdrojů by mělo být považováno za nehmotné investice a mělo by se s ním zacházet stejně jako s kapitálovými investicemi i ve statistikách;
- zlepšené sledování vzdělávání jako ekonomické činnosti ve statistikách podniků a informační společnosti tak, aby se hodnotila nabídka vzdělávacích služeb a produktů a jejich tržní cena (obsahový rozvoj, poradenské služby, produkce vzdělávacích materiálů atd.)
Poté, co budou schváleny příslušné definice, mohou být shromažďovány informace o počtu lidí dobrovolně pracujících a zaměstnaných ve vzdělávání a učení (formálním, neformálním, informálním). Širší informace o požadované úrovni kvalifikací a dovedností vzdělavatelů mohou být, jakmile budou definovány, využívány pro analýzy zaměřující se vždy na dlouhodobější cíle měření úrovně nezbytných dovedností.
Výsledky iniciativ EU, například Evropského systému přenosu kreditů (European Credit Transfer System - ECTS), Fóra pro transparentnost kvalifikací Cedefop nebo automatizovaného hodnotícího testu, mohou dlouhodoběji přispívat k vývoji typologie kvalifikací (formálních a neformálních), která může být použita k hodnocení úhrnu validovaných znalostí, které jsou ve společnosti k dispozici. Více příležitosti pro shromažďování údajů může pocházet z iniciativ jako je Europass, který se zaměřuje na uznávání přípravy napříč členskými státy. Další iniciativy, například Evropský řidičský průkaz pro počítače (European Computer Driver's Licence - ECDL), by mohly být také zdrojem informací.
Širší informace o organizaci poradenství na různých geografických úrovních mohou být doplněny informacemi o tom, zda lidé vědí o nabízených možnostech a zda jsou s těmito službami spokojeni. Typologie služeb vzdělávacího poradenství by mohla být vyvíjena v kontextu vývoje klasifikace vzdělávacích služeb a aktivit. Má-li být shromažďování dat v této oblasti efektivní, musí se zaměřovat na jednotlivce i na poradenská střediska.
Informace o vzdělávání musí být geograficky co nejblíže úrovni zasahování, kterou je obvykle místní úroveň. V současnosti určité zdroje dat, např. Šetření pracovních sil (LFS) a Statistické šetření o další profesní přípravě (CVTS), poskytují některé údaje na regionální úrovni. Hlavním omezením jsou náklady na rozšíření vzorků, aby se zajistila reprezentativnost. V zemích, kde je regionální složka velmi silná, např. v Itálii, se v oblasti statistiky vyvíjí další úsilí, aby se uspokojil tento druh poptávky. V dohledné budoucnosti budou statistiky vzdělávání na regionální úrovni shromažďovány ad hoc.
4. Cesta vpřed
Údaje založené na systémech by měly být doplněny a obohaceny údaji soustředěnými na učící se osoby, které berou v úvahu potřeby formálního, neformálního informálního učení. Máme-li obsáhnout většinu problémů zmíněných v předchozích odstavcích a oblasti, kde jsou mezery (s výjimkou vzdělávání v raném dětství a některých aspektů investování do vzdělávání všemi účastníky), je asi nejlepším řešením provést cílené šetření učení dospělých. Tento šetření bude obsahovat tyto údaje:
účast (četnost), čas strávený ve vzdělávání a přípravě (objem), povaha vzdělávání a odborné přípravy (podle účelu/cíle), zdroj finanční podpory (veřejný, zaměstnavatel, samotný jednotlivec), vnímaný prospěch (spojený s prací, celospolečenský, osobní), vnímaná poptávka (potřeby a zájmy), vnímané motivy (spojené s prací, celospolečenské, osobní), vnímané překážky účasti, transparentnost nabídky učení (informace a poradenství), výpověď učící se osoby o její digitální gramotnosti, výpověď učící se osoby o její znalosti cizích jazyků.
Podkladové proměnné týkající se osob budou zahrnovat: věk, pohlaví, dosažené vzdělání, obor vzdělávání a přípravy, postavení na trhu práce nebo v zaměstnání, současné/poslední zaměstnání, národnost/občanství/hlavní bydliště, příjem, a u zaměstnaných i obor a velikost podniku.
Pro realizaci tohoto přístupu je třeba vyvinout některé metodické nástroje: specifickou klasifikaci učebních činností (která by měla mimo jiné vzít v úvahu existující klasifikace oblastí vzdělávání a odborné přípravy , klasifikace ekonomických činností revidovaných tak, aby zahrnovaly vzdělávací produkty a služby , klasifikace vzdělávání pro šetření o využívání času i Klasifikaci odborné přípravy zpracované v rámci projektu Leonardo I ); typologii překážek učení a typologii očekávaných výsledků (spojených s prací, celospolečenských, osobních).
Ideálně by takové šetření, ačkoliv velmi obtížně realizovatelné, bylo navrženo ho jako řetěz vzájemně propojených modulů, které mohou být vyvíjeny postupně, ad hoc nebo jako standardní moduly vhodných existujících šetření. Ad hoc modul LFS 2003 o celoživotním učení, který bude prvním článkem řetězu, poskytne příležitost k vypracování nezbytných metod a nomenklatur a k testování některých pojmů. Mělo by být také zváženo začlenění modulů statistik kultury (v současné době vyvíjených Eurostatem spolu s DG EAC, UNESCO a členskými státy) - vzdělávacích audiovizuálních služeb, volného času/turismu atd. Také Eurobarometer by mohl být užitečným a vhodným zdrojem, zejména informací o vnímané efektivnosti vzdělávání a odborné přípravy.
Tento přístup by měl umožňovat studium různých skupin populace (skupin znevýhodněných nedostatečným vzděláním a sociálním postavením, mladých lidí atd.), je-li však třeba více informací o specifických kategoriích nebo případech, lze použít metodologii vyvinutou ve všeobecném kontextu celoživotního učení jako základ pro širší srovnávání.
Kromě toho by měly administrativní orgány, které budou vytvořeny pro realizaci strategie Evropské unie pro celoživotní učení, obsahovat i útvary pro statistiku, což by umožnilo shromažďovat informace přímo u pramene.5. Závěry
Ačkoliv nějaké statistické informace o celoživotním učení již existují, stále jsou zde výrazné mezery, které se při přípravě konkrétní politiky projevují na každém kroku. Pojem celoživotního učení je široký a jeho studium vyžaduje jasnou identifikaci témat, která je nutno prozkoumat především. Měli bychom také uznat, že některé z jeho aspektů nejsou měřitelné. Statistické informace musí být doplňovány informacemi o celkovém kontextu tak, aby se pohloubilo naše chápání a propojily informace o procesu učení a jeho výsledcích s nejúčinnějšími opatřeními. Je důležité dosáhnout dohody o prioritách celoživotního učení a projednávat jejich operacionalizaci z hlediska potřeb statistiky. Pracovní skupina pro měření celoživotního učení hraje v tom důležitou roli. Jakmile se tento proces rozběhne, bude možné stanovit měřítka pro evaluaci pokroku k jasně stanoveným cílům.
Cílem by mělo být propojit zájmy a potřeby různých účastníků podílejících se na realizaci celoživotního učení tak, aby se nepopiratelně složitá skutečnost mohla vhodně zobrazit a monitorovat.