č. 2 / červen 2003

OBSAH

O grantech se nejčastěji dozvídají školy z internetu

Národní informační středisko pro poradenství podnítilo vznik studie, která se zaměřila na zmapování české a zahraniční grantové nabídky dostupné českým školám.

Publikace zpracovaná na základě výsledků této studie shrnuje současný stav zájmu vedení škol o využívání grantových nabídek, a to jak českých, tak zahraničních.

Výsledky práce na studii a závěry zformulované v publikaci byly vedoucími řešitelského týmu Milanem Polem a Miladou Rabušicovou veřejně prezentovány 19. března 2003 na celostátní konferenci České školy a grantové nabídky, kterou v Praze organizovalo Národní informační středisko pro poradenství. Značná účast potvrdila, že informací na téma granty není zatím moc a přitom zájem o to, jak se dozvídat o grantech, jak postupovat při jejich zpracovávání a jak v soutěži o ně obstát, je veliký.

Základní otázkou, která v publikaci zaznívá, je: k čemu mohou školy grantů využívat, proč by se měly do grantové soutěže vlastně zapojovat. Průzkum totiž ukázal, že mnohé školy v této otázce ještě jasno nemají a že granty se často snaží získávat hlavně školy, které vědí, jak získané prostředky pro zvýšení kvality studia využívat. Výzkum i zmíněná publikace jsou proto velmi užitečnou součástí osvěty při vedení škol všech stupňů, motivem, aby se začaly kromě všedních starostí zajímat i o tyto záležitosti.

Výsledky ukázaly, že vedení škol si je vědomé významu získávat prostředky díky grantům, nicméně z řady důvodů se zatím do grantových soutěží příliš nehrne. Dokonce i podle typů škol se objevují diference v přístupu ke grantům. Dá se shrnout, že čím vyšší stupeň školy, tím více se o granty zajímá. Pro vysoké školy je například získávání grantů znakem dobré pověsti, povzbuzující je, že ředitelé středních a vyšších škol si granty taky začínají uvědomovat jako nástroj k tomu, jak o škole dát vědět veřejnosti, že je kvalitní.

Další poznatek: Úspěšné školy jsou aktivnější. Průzkum potvrdil, že školy, jejichž zaměstnanci se angažují ve výběrových řízeních o granty, jsou v soutěži celkem úspěšné. Na druhé straně ale existuje i dost početná skupina škol všech stupňů, které se do soutěže o granty nezapojila ještě vůbec.

Velmi podstatným závěrem průzkumu je jistě definování některých příčin, proč se školy do grantů nepouštějí. Co tomu podle nich samotných brání?

Důvody uvádějí vedoucí škol nejrůznější - nevěří, že by soutěž vyhráli nebo si myslí, že by to kapacitně ve škole nezvládli. Zajímavé je, že ale takřka neuvádějí jako důvod např. nedostatek financí. Důvodem neúčasti v soutěži bývá i to, že někteří hodnotí granty jako náročné z hlediska vstupních předpokladů, nejasných pravidel přidělování grantů. Zejména u evropských projektů často uváděli respondenti, že jsou velmi formálně náročné, ale na druhé straně se podle nich v těchto projektech lépe komunikuje s donátory.

Nejvíce informací o grantech získávají školy prostřednictvím internetu, do určité míry získávají informace také od jednotlivých rezortů. Většina vysokých škol má pro oblast grantů vyčleněny specialisty, ovšem na nižších stupních tomu tak není. Většina škol by přivítala v práci s granty nějakou podporu - od institucí rezortních, regionálních či místních nebo přímo od donátorů.

Publikace Grantové nabídky a české školy obsahuje také seznam a kontakty konkrétních donátorů s nabídkami, které poskytují. Příspěvky, které byly předneseny na konferenci, byly publikovány ve sborníku. Obě publikace je možno získat v NVF - NISP, Opletalova 25, 110 00 Praha 1, nisp@nvf.cz.