Úspěšná konference

Ve dnech 28. a 20. dubna 2005 se v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR konala mezinárodní konference Konkurenceschopnost - Inovace - Lidské zdroje. Uspořádalo ji Ministerstvo zahraničních věcí ČR ve spolupráci s Národním vzdělávacím fondem, Institutem pro sociální a ekonomické analýzy a ČVUT. Hlavním tématem konference bylo postavení střední Evropy, Evropské unie a v tomto kontextu i České republiky v globální konkurenceschopnosti. Soustředila se zejména na otázku, zda současné rozdíly v konkurenceschopnosti zemí EU a USA, které vyznívají v neprospěch Evropy, mají hlubší kořeny v institucionálním uspořádání a financování výzkumu a vývoje, v systému tvorby a šíření inovací a v dynamice rozvoje lidských zdrojů.

Konference se zúčastnilo asi 120 odborníků včetně expertů z mezinárodních organizací (např. UNESCO, Evropská investiční banka, Mezinárodní asociace vědeckých parků), ze státních a regionálních orgánů i ze soukromých organizací. Jednání konference v úvodu pozdravili Martin Jahn, místopředseda vlády, a Walter Bartoš, předseda Výboru pro vědu, vzdělávání, kulturu, mládež a tělovýchovu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Oba shodně zdůraznili potřebu zintenzivnit různé formy celoživotního učení, lepší péči o mladé talenty, lepší financování rozvoje lidských zdrojů, výzkumu a inovací.

Protože konference se konala v rámci aktivit Středoevropské iniciativy (SEI), seznámil její generální ředitel Harald Kreid účastníky s hlavními záměry této iniciativy. Členy SEI je 17 zemí: Albánie, Rakousko, Bělorusko, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Maďarsko, Itálie, Makedonie, Moldava, Polsko, Rumunsko, Srbsko a Černá Hora, Slovenská republika, Slovinsko, Ukrajina. Tematika rozvoje lidských zdrojů patří ke třem hlavním prioritám SEI vyjádřeným v jejím akčním plánu na období 2004 - 2006.

O aktivitách Evropské investiční banky (EIB) informoval pracovník útvaru pro lidský kapitál této banky Albert Tuijnman. Po roce 2000 otevřela EIB financování projektů týkajících se vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů. EIB jako bankovní instituce poukazuje na to, že investice do vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů mají vyšší návratnost než je průměrná návratnost investic do finančních operací. Na období do roku 2010 si EIB stanovila pro svoji politiku pět priorit, z nichž jedna je implementace "Iniciativy Inovace 2010". Do ní spadá např. podpora tvorby lidského kapitálu a podpora výzkumu a vývoje.

Scott Murray, zástupce ředitele Statistického ústavu UNESCO, nazval své vystoupení příznačně Znalosti - klíč k sociálnímu a ekonomickému rozvoji. Prostřednictvím řady konkrétních údajů ilustroval stoupající poptávku po odbornících, resp. kvalifikovaných pracovnících a zvyšující se průměrnou kvalifikační úroveň. Znovu potvrdil postavení České republiky ve srovnání s dalšími zeměmi podle toho, jakou podporu dostávají od zaměstnavatele pracovníci na své vzdělávání. V žebříčku 19 zemí podle tohoto ukazatele zaujímá Česká republika poslední místo. Na prvních třech místech jsou Chile, Kanada a Norsko.

Důležitou součástí konference byly workshopy, jichž bylo celkem 9. Vždy 3 workshopy byly věnovány jednomu ze tří témat. Prvním tématem byly inovace. Pro ně je v současném období charakteristická internacionalizace, která se projevuje například komercializací na nadnárodní úrovni, partnerstvím v mezinárodních projektech, nadnárodními joint venture, mezinárodním kapitálem a internacionalizací pracovních sil. Pozitivní vliv na inovace a jejich šíření mají vědeckotechnické parky a inovační střediska budovaná a rozvíjená často společným úsilím místních orgánů, vysokých škol, podniků a dalších organizací. Prezident Evropské sítě podnikatelských a inovačních center Jean-Francois Balducchi poskytl zajímavé informace z Francie, kde vznikla sí. 90 regionálních středisek zaměřených také na podporu inovací prostřednictvím konkrétních projektů. Činnost těchto středisek byla významně podpořena zákonem o inovacích, který ve Francii vstoupil v platnost v roce 1999. Umožňuje např. výzkumným pracovníkům zakládat podniky založené na výsledcích výzkumu, působit jako konzultanti pro další organizace apod. Na základě vládní iniciativy byly od roku 1999 ve Francii zakládány Francouzské akademické inkubátory podporované výzkumnými institucemi, vysokými školami a místními orgány.

Druhá skupina workshopů se zabývala rozvojem lidských zdrojů. Základem první diskuse bylo vystoupení Thomase Mayra, ředitele Ústavu pro výzkum kvalifikací a vzdělávání rakouského hospodářství (IBW). Inspirativní byly zejména zkušenosti z dalšího vzdělávání, jehož rozvoj se v Rakousku podporuje nejen prostřednictvím daňového systému (podniky si mohou odečítat určité procento nákladů na vzdělávání svých zaměstnanců), ale také pomocí poskytování poukázek na vzdělávání zájemcům o vzdělávání ve většině rakouských spolkových zemí. Paolo Federighi z Regionálního centra řízení znalostí regionu Toskánsko zase informoval o způsobech podpory rozvoje lidských zdrojů na regionální úrovni. Financování počátečního i dalšího vzdělávání je zde založeno na konkrétních projektech předkládaných akreditovanými vzdělávacími institucemi. I zde se poskytují zájemcům poukázky na vzdělávání, na podporu podnikání a pro mladé výzkumníky. Mikko Martikainen ze Svazu finského průmyslu uvedl příklady činností tohoto sdružení zaměstnavatelů zaměřených na podporu vzdělávání. Soustavně se zabývá např. prognózováním vzdělávacích potřeb, takže poskytuje školám a školským orgánům informace o tom, kolik jakých absolventů budou finští zaměstnavatelé v určitých obdobích potřebovat.

Tématem třetí skupiny workshopů bylo zlepšování terciárního vzdělávání. Hans Vossensteyn z Centra studia vysokého školství Univerzity v Twente informoval o nových trendech ve financování vysokých škol, a to jak výuky, tak i výzkumu a studentů. Zdůraznil potřebu vícezdrojového financování, protože prostředky z veřejných zdrojů nemohou na rozvoj kvalitního terciárního vzdělávání stačit. Oili-Helena Ylijoki z Univerzity v Tampere podnítila diskusi svým příspěvkem o podnikajících vysokých školách, které se vyznačují úsilím získat externí finanční prostředky pro všechny součásti vysokých škol: od fakult až po katedry, výzkumné týmy, učitele a studenty. Současné trendy ve financování vysokoškolského výzkumu charakterizovala externím financováním, interdisciplinárním výzkumem, prací na časově omezených projektech, internacionalizací výzkumu, skupinovou prací, spoluprací vysokých škol s podniky a komercializací výsledků výzkumu.

Z konference vyplynulo několik hlavních závěrů:
1. Experti z mezinárodních organizací, vládních i regionálních orgánů, soukromého sektoru, univerzit a dalších pracovišť z 18 evropských i dalších zemí znovu potvrdili, že rozvoj lidských zdrojů a inovace jsou stěžejním faktorem konkurenceschopnosti, hospodářského a sociálního růstu i v podmínkách střední Evropy.
2. V rozvoji lidských zdrojů a inovacích většina středoevropských zemí včetně České republiky ve srovnání s dalšími zeměmi zaostává. Proto by jim měly vládní orgány, orgány sociálních partnerů i soukromé organizace věnovat výrazně větší pozornost než dosud. Státní orgány by k tomu měly přispět zejména vhodnou legislativou.
3. Na konferenci byla prezentována řada konkrétních příkladů, jak lze rozvoj lidských zdrojů a zavádění inovací podporovat a stimulovat. Tyto příklady a zkušenosti mohou příslušné české orgány již nyní využívat.
4. Jednou z hlavních cest k získání potřebných finančních a dalších prostředků pro rozvoj lidských zdrojů a inovací je partnerství, tj. sdružování prostředků z více zdrojů (státních, regionálních, soukromých).

Ing. Jaromír Coufalík, CSc.