EuroKompas
Vydává NVF-NISP a ČNA Mládež/EURODESK s podporou MŠMT a MPSV

č. 4 / říjen 2004

OBSAH

PDF verze PDF verze

ARCHÍV STARŠÍCH ČÍSEL

Projekty v rámci podprogramu Socrates - Minerva

Minerva je součástí vzdělávacího programu Evropské unie Socrates. Z prostředků Minervy lze získat významnou finanční podporu pro projekty rozvíjející využívání informačních a komunikačních technologií ve vzdělávání a podporující rozvoj otevřeného a distančního vzdělávání. Nezanedbatelným přínosem všech mezinárodních projektů je navázání kontaktů a spolupráce mezi institucemi z různých zemí, které obvykle přetrvávají i po ukončení práce na projektu. Pro inspiraci předkládáme stručné charakteristiky tří ukončených projektů:

e-LSEE (e-Learning in Science and Environmental Education)

Webová stránka projektu: www.terezango.cz/elsee
Koordinující instituce: Univerzita Tartu, Estonsko
Partneři v projektu: Tereza, sdružení pro ekologickou výchovu (ČR); Warwickshire Wildlife Trust (VB); Vest- Telemark Ressurssenter (Norsko); SME – Institute of Environmental Communication (NL); Environmental Information Center UNEP/GRID-WARSAW (PL).
Projekt e-LSEE (2001 – 2003) je zaměřen na využívání internetu ve výuce přírodních věd a v ekologické výchově. Cílem projektu bylo vytvořit elektronické pracovní listy pro studenty, metodiku pro učitele a materiály, které lze využít při běžné výuce, se zaměřením především na využití výsledků projektu GLOBE.

Mezinárodní školní projekt GLOBE (Global Learning for Observation Benefit and the Earth) je zaměřen na sbírání informací o kvalitě životního prostředí. Studenti a děti zhruba z 12 000 škol ve 104 zemích celého světa měří a zjišťují různé ukazatele z různých přírodovědných oborů. V České republice se projektu účastní 93 škol. Děti pravidelně zjišťují například minimální a maximální denní teplotu, množství a kyselost srážek, oblačnost a typy mraků, kyselost, průhlednost a vodivost vody v říčním toku, vlhkost půdy, provádějí biometrická a fenologická měření, půdní průzkum, klasifikují typy zemského povrchu podle mezinárodní klasifikace UNESCO. Za 8 let trvání projektu se díky pečlivé práci studentů nashromáždila úctyhodná řada dat. Naměřené údaje pak posílají přes internet do centrální databáze, kde se shromažďují a jsou volně přístupné všem na adrese www.globe.gov.

Většina škol zapojených do projektu GLOBE data pouze sbírá a odesílá, ale nijak je dále nevyužívá. Příčiny jsou různé – dříve to byl většinou především špatný přístup k internetu a nezbytná angličtina, která je k práci s databází GLOBE projektu zapotřebí. V současné době je problémem spíše časová náročnost. Prozkoumat stránky GLOBE a uvědomit si, co všechno GLOBE nabízí k využití, vyžaduje opravdu hodně úsilí. Spontánně se tak vyskytla potřeba zpřístupnit školám úžasný potenciál webu GLOBE a prostřednictvím projektu e-LSEE vytvořit pro učitele a studenty metodiku a pracovní listy.

e-dilema (e-Resources and Distance Learning Management)

Webová stránka projektu: http://e-dilema.uhk.cz
Koordinující instituce: Univerzita Hradec Králové, Česká republika
Partneři v projektu: Metropolitan University Leeds (VB); Institute of Public Administration Dublin (Irsko); Ekonomická univerzita Bratislava (SR); Českomoravská společnost pro automatizaci (ČR); EMWAC group Hradec Králové (ČR).

Hlavním cílem projektu (2001 – 2003) bylo navrhnout inovační postupy při vytváření společných distribuovaných elektronických vzdělávacích zdrojů a navrhnout optimální strategii při změně tradičního vzdělávání na distanční formu.

Na základě analýzy aktuálního stavu vývoje metod a nástrojů e-learningu a na základě vlastních zkušeností v této oblasti se jeví jako optimální využít vzdělávací technologie v kombinované formě studia především ke zvýšení kvality vzdělávacího procesu a snížení počtu kontaktních hodin. Při této strategii se technologie používá k dosažení určitých pedagogických cílů, které jsou jak kognitivní, tak sociálně-psychologické, přičemž by mělo být respektováno, že:

  • pedagogika musí být základem pro použití technologie,
  • výběr vhodné metodologie je ovlivněn především povahou vyučovaného předmětu,
  • kontaktní výuka je podstatnou součástí procesu vzdělávání,
  • studenti nejvíce ocení kvalitu výkladu, jasnou strukturu a vedení, včasnou zpětnou vazbu,
  • úspěch je zásluhou učitele, ne zásluhou technologie,
  • vzdělávaní samotných učitelů je zásadním předpokladem každého úspěchu.

Hlavní výstupy jsou všechny na webové stránce:

  • digitální knihovna vzdělávacích objektů DILLEO,
  • příručky WebCT v češtině pro studenty a pro učitele,
  • e-learningové návrhové vzory, které se snaží zachytit osvědčené postupy a mohou pedagogům pomoci při základních etapách přípravy e-kurzů,
  • sborník závěrečné konference "DEL 2004: Developments in e-learning".

Projekt Lablink - Virtual Student Exchange by Linking Laboratories

Webová stránka projektu: www.lablink.be
Koordinující instituce: Karel de Grote-Hogeschool, Antwerpy, Belgie
Partneři v projektu: ČVUT v Praze (ČR); ISIB, Haute Ecole Paul-Henri Spaak v Bruselu (Belgie); University of Rousse (Bulharsko); University of Strathclyde, Glasgow (VB); KaHo SL Gent (Belgie); Aalen University of Applied Sciences, Aalen (SRN); Silesian University of Technology, Gliwice (PL); Kaunas College (Litva).

Úkolem projektu (2001 – 2003) bylo vyvinout metodiku, při které by studenti měli možnost na dálku měřit či jiným způsobem experimentálně pracovat na vzdálených pracovištích jiných univerzit. Základní myšlenkou je využít skutečně špičkové laboratoře a konkrétní úlohy v nich koncipované zkušenými učiteli na jiných univerzitách. Tímto způsobem by bylo možné podstatným způsobem zefektivnit výuku, motivovat studenty pro další výměnné programy a v řadě případů je i naučit nový styl práce.

Z výše uvedeného přehledu pracovišť je zřejmé, že profesně se jednalo o velmi různorodá pracoviště od pracovišť zabývajících se vzděláváním v oblasti počítačových technologií přes problematiku řízení, telekomunikační techniku a elektroniku až po problematiku strojírenských technologií a mechaniky. Široký rozsah problematik se však postupně v rámci mezinárodní spolupráce ukázal jako velmi výhodný, protože se vždy hledalo společné hledisko vyhovující zejména po stránce metodiky všem zúčastněným partnerům. Tím se tento projekt výrazně odlišoval od jiných spoluprací, kde je většinou preferován úzký špičkový profesní zájem. Po stránce metodiky bylo však právě široké pole působnosti přínosem, protože jednotlivé modely úloh se nevázaly na konkrétní náplň, ale skutečně na základní rámec, ve kterém by následně bylo možné vytvořit další úlohu.



NA Sokrates - Minerva