č. 1 / březen 2002

OBSAH

PDF verze 

ARCHÍV STARŠÍCH ČÍSEL

Využívají české školy dostatečně grantových nabídek?

V České republice dnes existují rozmanité možnosti grantové podpory škol sekundární a terciární úrovně. Na tyto nabídky českých i zahraničních subjektů ovšem školy reagují různě. Významnou roli sehrává charakter nabídky, ale též schopnosti škol využívat existující příležitosti. V září 2001 zahájil Ústav pedagogických věd FF MU v Brně práci na výzkumném projektu "České a zahraniční grantové nabídky a jejich využívání školami sekundární a terciární úrovně", který byl iniciován a zadán Národním informačním střediskem pro poradenství. Cílem první fáze (červen-prosinec 2001) bylo zmapovat existující nabídky grantové podpory středních škol (SŠ), vyšších odborných škol (VOŠ) a vysokých škol (VŠ) v České republice. Ve druhé fázi (leden-červen 2002) bude zjišťováno, jaké je povědomí škol o existujících grantových nabídkách, zda a jak jich využívají - a jak by bylo možné podpořit školy směrem k úspěšnějšímu využívání těchto zdrojů.

Postup v první fázi projektu

V první fázi projektu byl vytvořen přehled o grantových zadáních využitelných jako zdroje pro rozvoj SŠ, VOŠ a VŠ u nás, a na základě tohoto přehledu pak typologie grantové nabídky z hlediska její náročnosti, požadavků na zpracovatele a tématického zaměření pro jednotlivé cílové skupiny. Řešitelský tým sestavil databázi 310 donátorů/grantových programů (z údajů dostupných na Internetu, dále v inzerci denního tisku a časopisů a v publikacích různých institucí a organizací).

Z výsledků typologizace nabídek

1. Základní informace o grantu
   Většina grantových nabídek je určena VŠ. Nabídka určená přímo SŠ nebo VOŠ tvoří mizivé procento z celku. Výraznější možnost se pro tyto školy otevírá mezi nabídkami kategorie „nespecifikováno", kde se může přihlásit jakákoli vzdělávací instituce nebo jednotlivec z ní. Příležitosti získat další zdroje jsou tedy pro SŠ méně časté než pro školy vysoké, což plyne z odlišné struktury nabídek. Zatímco VŠ mohou získávat peníze na výzkumné i rozvojové aktivity (na úrovni republikové či mezinárodní), SŠ se mohou spíše ucházet o prostředky na vlastní rozvojové programy (na úrovni měst či regionů).
2. Vstupní předpoklady
   Část nabídek obsahuje určitá vstupní omezení ve vztahu k žadateli. Dárci tak prosazují vlastní strategii cíleného umísťování zdrojů. Nejčastějšími typy omezení jsou v případě institucí regionální příslušnost partnerů na projektu a v případě jednotlivce specifický status ve studiu nebo v profesi. Dalšími omezeními mohou být například: podmínka účasti více partnerů na projektu, regionální příslušnost, jazyková vybavenost, věk uchazeče apod.
3. Formální předpoklady
   Náročnějším požadavkům musí dostát uchazeč-jednotlivec než instituce. Patrně to souvisí s tím, že individuálním žadatelům se otevírá více zahraničních možností, zatímco školám jsou lépe přístupny nabídky donátorů českých, kteří zatím nemají své postupy formalizovány v takové míře jako dárci ze zahraničí. To se odráží např. v požadavku na jazyk, v němž má být žádost napsána: u individuálních grantů se požaduje v 60% případů cizí jazyk, u grantů pro instituce pouze ve 23%.

4. Obsahové předpoklady
   Obsahové předpoklady žádosti jsou naopak formulovány jako náročnější pro instituce. Vysoce náročné jsou žádosti, v nichž musí uchazeč prokázat znalost tématu, musí popsat kontext problému a uvést prameny, z nichž vychází. Jako středně náročné kategorizujeme žádosti, které mají obsahovat dvě z těchto tří položek. Mezi žádosti s nízkou náročností byly zařazeny ty, které musí nutně obsahovat jen jednu z uvedených položek. Požadavek střední a vysoké detailizace projektu se však častěji objevuje u institucionálních grantů. Individuální žadatelé mají zároveň větší volnost ve výběru tématu či ve formulaci projektu. Vzdělávací instituce, pokud žádají o grantovou podporu, musejí spíše vycházet buď z rámce oboru, příp. širokého tématu, nebo přímo z přesného zadání. Obsahové předpoklady, míra detailizace projektu i možnost manévrování při volbě tématu jsou tedy nastaveny obtížněji pro instituce než pro individuální žadatele. To lze pochopit - u institucionálních grantů se obvykle jedná o větší finanční částky, než jaké jsou určeny např. na stipendia pro jednotlivce.

5. Finance/ekonomika
   Míra detailizace finančního návrhu projektu (přesné zdůvodnění jednotlivých finančních požadavků, časový harmonogram čerpání, specifikace cestovních nákladů) byla nejčastěji nízká (pro instituce 26,8%, pro jednotlivce 33,5%). Střední a vyšší míra detailizace se opět častěji požaduje po institucích než po jednotlivcích. Poměrně obvyklý je předpoklad finanční spoluúčasti žadatele. U institucionálních grantů je pouze v necelé třetině případů explicitně uvedeno, že lze z projektu hradit platy pro účastníky - vykonavatele prací. Zbývající část donátorů, zdá se, podceňuje osobní a časovou investici, kterou musí účastníci do projektu vkládat přes své vytížení v běžné školní práci. Možnosti hradit z projektu investiční náklady nabízí více jak třetina případů institucionálních grantů. Z individuálních grantů hradit investiční náklady většinou nelze (jen v jednom z deseti případů), případně není tento údaj donátory v zadáních podmínek specifikován.
6. Výstupy z projektů a komunikace s donátorem
   Nároky na podobu výstupů z projektu bývají jen zřídka předem jasně formulovány (pro instituce 35,9%, pro jednotlivce 29,9%). Tam, kde je výstup formulován, se nejčastěji jedná o zprávu pro zadavatele. Lze říci, že donátoři nevystupují příliš autoritativně a neuchylují se ani k přílišné preskripci.
   Zásadním prostředkem komunikace donátora s potenciálními žadateli je dnes Internet. Vedle formulářů a informací potřebných k podání žádosti nabízejí dnes donátoři často telefonické či osobní konzultace. Za podceňovanou lze naopak označit zpětnou komunikaci donátorů směrem k těm, kteří žádost již podali. Zveřejňování úspěšných žadatelů z minulosti je obvyklejší u institucionálních grantů (pro instituce 53,3%, pro jednotlivce 22,8%), informace o poměru úspěšných a neúspěšných žádostí a zpětná vazba po neúspěšné žádosti se zanedbávají. Pozitivní však je tendence donátorů oznamovat valnou většinu grantových soutěží v nejméně tříměsíčním, tedy dostatečném, předstihu.

Namísto závěru

Lidem ve školách, kteří chtějí získat finanční podporu pro rozvoj svůj či své instituce, se nabízejí poměrně rozsáhlé české i zahraničních zdroje. Tato nabídka je však v řadě ohledů specificky strukturována, s čímž se musejí zájemci o granty vyrovnat. Zda jsou skutečně schopni z takové nabídky čerpat, případně co by jim v tomto směru pomohlo k větší úspěšnosti, by měla ukázat druhá fáze projektu.