Takové změny ve společnosti s sebou přinášejí nároky na vzdělání a schopnosti pracovní síly, změny v dělbě práce a způsobu myšlení. Právě moment pochopení významu a moci informací a ocenění informačního průmyslu jsou základem pro změny ve způsobech myšlení, od kterých se pak odvíjejí organizace práce, zavádění nových prvků do vzdělávacího procesu a priority v investicích. Nové nároky na pracovní sílu již patrně pocítil každý, kdo v poslední době prošel přijímacím pohovorem do zaměstnání. Dnes je již prakticky nemožné obstát v zaměstnání bez znalosti práce s počítačem a další výpočetní a komunikační technikou, jejíž zvládnutí je považováno za druhou gramotnost. Vlivem zpětné vazby mezi trhem práce a nabídkou vzdělávacích institucí jsou studující na některé z těchto nároků připravováni již během studia, popřípadě se tento nedostatek řeší pomocí krátkodobých účelově zaměřených vzdělávacích kurzů. Tato relativně pružná reakce však zdaleka nestačí na to, aby naše pracovní síla cele obstála v informační společnosti.

Nutnými kroky jsou totiž změny ve způsobu uvažování, žebříčku priorit a dělbě práce. Mnozí pochopili nebo museli pochopit, že investice do komunikační a výpočetní techniky se vyplatí. Nasazení této techniky umožňující "výzkum od stolu" a zároveň druhotná závislost na ní však s sebou nese také nutnost investic do určitého typu pracovních sil nebo služeb. Poptávka po osobách, které jsou schopny technicky zvládat práci s touto technikou a zajistit její chod je značně vysoká. Tady problém není. Investice do výpočetní techniky bude však plně zhodnocena až ve chvíli, kdy zejména na odpovědnějších pracovních místech bude nasazena na získávání, zpracování a analýzu informací strategické povahy pro danou oblast činnosti. Právě zde vězí nejnáročnější část transformace: zvýšení informační kultury, používání služeb informačního průmyslu a změny v organizaci pracovních sil.

Nároky informační společnosti na zlepšení informační kultury budou logicky nejvíce pociťovat osoby v řídících funkcích, manažeři. V rozhodovacích procesech se již nemohou spolehnout pouze na vlastní intuici, znalosti a zkušenosti, ale kvalita a správnost jejich rozhodnotí se bude odvíjet od kvality, aktuálnosti a relevance informací, které měli pro dané rozhodnutí k dispozici. K takovým informacím však mají zpravidla zprostředkovaný přístup a tak se jejich informační kultura odvíjí mimo jiné i od toho, zda dovedou správně odhadnout význam těchto zprostředkovatelů a zda jsou zvyklí služeb informačního průmyslu využívat. Konkrétním projevem informační kulturnosti je tedy - v závisloti na možnostech a nárocích dané instituce - získávání vlastních kvalifikovaných pracovních sil, které budou potřebné informace získávat, zpracovávat nebo analyzovat, popřípadě objednávání si takových služeb od některé ze součástí informačního průmyslu: informačních a databázových center, informačních specialistů a tzv. "information brokers".

Vzhledem k tomu, že kvantita informací a informačních zdrojů narůstá exponenciální řadou, není možné, aby ti, kteří rozhodují a potřebují mít rychle potřebné informace k dispozici, byli zároveň vždy schopni si tyto informační podklady sami připravit. Pro práci s velkým množstvím zdrojů informací různého typu i kvality a pro výsledné zpracování a analýzu nalezeného je nutná speciální kvalifikace, založená na pohotové orientaci v informačních zdrojích, schopnosti rozlišit kvalitní a významné zdroje informací od nerelevantních, zvládání rešeršních technik, znalostech prohledávacích strategií a dalších schopnostech vyplývajících z výše uvedených nároků. Specialisté, kteří disponují těmito znalostmi a se stoupající praxí u nich stoupá i rychlost a kvalita odezvy na zadané požadavky, se nazývají informační profesionálové, v komerční sféře pak často "information brokers".

Stoupající význam informací a jejich zdrojů se také zrcadlí ve faktu, že přístup do mnohých z informačních databází a služeb, není zadarmo a jejich cena se zpravidla odvíjí od kvality a strategického významu zdroje. Právě proto v informační společnosti vznikají nejen nová pracovní místa ale i celé instituce mající přístup k profilovaným zdrojům informací a zároveň disponující pracovní silou s výše zmíněnými kvalifikacemi.

Národní vzdělávací fond proto zastřešuje jeden z takových projektů zacílených na zvyšování informační kultury v ČR. Služby Informačního střediska pro rozvoj managementu (ISRM), projektu, který podporuje Národní vzdělávací fond (NVF) a jehož vykonavatelem je knihovna Českého manažerského centra (CMC) v Čelákovicích, jsou zaměřeny především na dvě cílové skupiny: na manažery a na vzdělávací instituce v oblasti managementu. Oběma skupinám jsou poskytovány rešerše z informačních databází a jiných zdrojů, založené nejen na přístupech k významným zdrojům informací, ale především na kvalifikacích informačních profesionálů, kteří rešerše připravují. ISRM vydává ojedinělý referátový časopis "Management Digest", který podporuje informovanost o zajímavých novinkách a trendech v oblasti rozvoje managementu formou anotací našich i zahraničních knih a také abstraktů článků z časopisů s následnou možností pořízení celého článku. Klasickou informační službou vycházející ze základního stavebního kamene projektu - Knihovny CMC - jsou výpůjčky knižních titulů.

Důraz informační společnosti na význam a moc informací je velkou výzvou nejen pro manažery samotné, ale také pro vzdělávací instituce, které připravují ve svých kurzech nebo seminářích novou generaci manažerů 21. století. Schopnost naší společnosti vstoupit do věku informací se odvíjí od schopnosti adaptovat se na jeho nové nároky. Tuto schopnost by právě měly zajistit vzdělávací instituce cílenou přípravou budoucích manažerů na podmínky informační společnosti, nároky a požadované schopnosti. Právě pochopení klíčovosti informačních zdrojů, práce s nimi a návyky používat informačních služeb by se měly stát nedílnou součástí práce budoucích manažerů. Služby ISRM proto zahrnují i informatické semináře připravované společně s odborníky z Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK, jejichž účastníci se učí prakticky využívat informačních zdrojů. Zvláštní informační službou centra je také zprostředkování informací o vzdělávacích institucích u nás i v zahraničí z unikátní databáze Clearing House ISRM, která obsahuje obecné informace o institucích působících v České republice, Evropě a Severní Americe, přehled kurzů, informace o jejich obsahu a zaměření, informace o přihláškách a možnostech studia, výukové materiály, knihy, případové studie a výzkumné zprávy.

Projekt Informačního centra rozvoje managementu se úspěšně rozběhl v roce 1996. Od této doby se snaží zkvalitňovat nabízené informační služby a především tyto služby neustále propagovat a ulehčovat k nim přístup. Marketing informačních služeb má ve společnosti, která je teprve na počátku transformace do věku informací, jednu z nejnáročnějších úloh. Pozitivní ohlasy na služby ISRM a rostoucí využívání informací spojené s rutinním zvládáním komunikačních technologií a výpočetní techniky ukazuje, že takové projekty mají v informační společnosti 21. století budoucnost.

Petra JEDLIČKOVÁ, ISRM