1. ÚVOD

Reforma české veřejné správy se stala historickou nutností. Členství v Evropské unii, na něž se Česká republika aktivně připravuje, je podmíněno celkovým zvýšením úrovně veřejné správy a realizací značného počtu změn takřka ve všech oblastech veřejné správy. Nové požadavky na veřejnou správu vyplývají z probíhajících procesů ekonomické a společenské transformace. Kvalita a spolehlivost veřejné správy se stále více stávají faktory, které ovlivňují rozhodování zahraničních i domácích investorů. Na mezinárodním poli se úroveň veřejné správy projevuje jako jeden z důležitých faktorů konkurenční schopnosti země. Veřejná správa je přitom častým předmětem kritik a stížností ze strany občanů i podnikatelských kruhů. Stále více se ukazuje, že její úroveň novým požadavkům a kritériím neodpovídá.

Po obnovení demokracie v roce 1989 byla ovšem ve veřejné správě provedena řada progresivních změn. Postupovalo se však případ od případu a bez celkové koncepce a strategie, často se improvizovalo, a řešení ožehavých problémů se opakovaně odkládalo. Práce na strategii reformy byly zahájeny až koncem roku 1997 s podporou projektu Phare "Zdokonalování veřejné správy v České republice - první fáze", který si položil za cíl oživit stagnující reformu veřejné správy a navrhnout strategii reformního procesu pro nejbližších 5-8 let. Významným stimulem se přitom stal Posudek EU k žádosti České republiky o přijetí do Evropské unie, v němž byla kvalita české veřejné správy podrobena kritice. V Partnerství pro vstup, schváleném Komisí EU v březnu 1998 po konzultacích s ČR, jsou uvedeny konkrétní požadavky na změny, které je v české veřejné správě třeba provést během příprav na členství, tj. před přijetím do EU.

Národní vzdělávací fond, který převzal odpovědnost za organizaci a realizaci projektu Phare, vypracoval a předložil dva hlavní dokumenty: (1) Analýzu veřejné správy České republiky (včetně příloh a více než dvaceti odborných studií zpracovaných pro potřeby analýzy), a (2) Návrh strategie reformy veřejné správy České republiky (tento dokument). Spolu se základním týmem NVF se na projektu podílel velký počet předních českých odborníků praxe i teorie veřejné správy i odborníci z evropských institucí, jako je SIGMA (společný program OECD a EU pro rozvoj veřejné správy ve střední a východní Evropě) a EIPA (Evropský institut veřejné správy). K dispozici byly též materiály o reformách veřejné správy v některých členských zemích EU a v zemích, které se o členství v EU ucházejí.

Během krátkého období realizace projektu se dvakrát změnila vláda a s tím i bezprostřední politické priority. Projekt si proto musel "najít a vybojovat své místo" bez ohledu na nedostatečnou stabilitu politického prostředí. Nesporně k tomu pomohla skutečnost, že potřeba hluboké reformy veřejné správy se konečně začala chápat jako celonárodní priorita, nikoliv jako záležitost té či oné politické koncepce. Prvním výraznějším krokem k tomu bylo Usnesení vlády České republiky č. 202 k návrhu dalšího postupu vlády v reformě veřejné správy ze dne 23. března 1998. Programové prohlášení vlády České republiky ze srpna 1998 uvádí již reformu veřejné správy mezi opatřeními, které vláda považuje za zásadní, a stanoví řadu směrů i konkrétních opatření k její realizaci. Návrh strategie proto z posledního prohlášení vlády vychází a dává náměty na jeho realizaci v oblasti reformy veřejné správy. V posledních týdnech se také podařilo rozvinout spolupráci s ministerstvem vnitra a dalšími orgány vlády a veřejné správy, četné otázky řešené v návrhu strategie bylo možno s nimi konzultovat a některá vládou připravovaná opatření jsou proto již v návrhu strategie rovněž uvedena a v některých případech dále rozpracována.

Přes tuto zřetelně zlepšenou spolupráci a komunikaci zůstává však návrh strategie produktem nezávislého odborného týmu (seznam spolupracovníků a konzultovaných odborníků je v příloze 1). V proměnlivé a málo stabilní politické situaci se nepodařilo zavčas ustavit Řídicí výbor projektu složený zejména z vedoucích představitelů nejdůležitějších orgánů veřejné správy, který by návrh strategie důkladně posoudil a jeho dopracování usměrnil. Na směry a fáze reformování a zdokonalování veřejné správy existují rozdílné názory jak v odborných kruzích, tak mezi politiky a ve veřejné správě samé. O některých otázkách je třeba dále diskutovat a hledat řešení, které bude mít největší podporu a naději být nejen přijato, nýbrž skutečně uvedeno do života. To se projevilo i v návrhu strategie, který mohl být v některých kapitolách propracován do větší hloubky a přesnosti, zatímco v jiných otázkách spíše jen naznačuje směr hledání vhodných řešení a zdůrazňuje potřebu další diskuze.

Návrh strategie usiluje o vyvážený komplexní a multidisciplinární pohled na reformu, v němž je třeba uplatnit a vhodně kombinovat kritéria a využívat odborníky správních věd, práva, ekonomie, financí, politologie, sociologie, personalistiky, rozvoje lidských zdrojů, managementu, informačních technologií a dalších oborů. Návrh varuje před zjednodušeným a jednostranným pohledem, který se u některých pracovníků veřejné správy dosud vyskytuje, podle něhož se všechno dá řešit změnami předpisů. Velký důraz klade též na zvyšování kvalifikace, vzdělávání, správní kulturu a etiku, motivaci, komunikaci s veřejností, styl práce, operativní řízení a kontrolu. Autoři návrhu jsou si ovšem vědomi toho, že se vysoké efektivnosti a kultury veřejné správy nedá dosáhnout naráz a že reforma bude dlouhodobý proces. Proto doporučují postup ve fázích, stanovení a sledování omezeného počtu priorit v každém období, a soustavné monitorování a vyhodnocování postupu reformy za účelem přizpůsobování reformní strategie i taktiky vyvíjejícím se podmínkám.